Hráč na lesní roh, dirigent a pedagog. Dlouholetý sólohornista – člen Berlínské filharmonie, patří mezi nejlepší hornisty na světě s nezaměnitelnou kvalitou a kulturou zvuku.
Hudební skupina s humoristickými písněmi spojující prvky country, jazzu či swingu, jejíž ústřední postavou je hudebník a bavič Ivan Mládek. Z jejího repertoáru pochází legendární píseň Jožin z bažin.
Dirigent, založil Pražskou komorní filharmonii a byl šéfdirigentem České filharmonie a BBC Symphony Orchestra v Londýně. Stal se teprve druhým dirigentem po Herbertu von Karajanovi, jemuž se podařilo získat cenu Gramophone Award dvakrát po sobě.
Český muzikantský rod Bendů je svým významem ekvivalentem německého rodu Bachů. Bratři František a Jiří Antonín se stali zakladateli hudebního klasicismu a svou tvorbou ovlivnili vznik vídeňského klasicismu.
Česká zpěvačka považovaná díky živelnému hlasovému projevu za popovou divu i metalovou královnu.
Básník, překladatel, historik, gramatikář a hudební teoretik. Kněz a biskup Jednoty bratrské a také významný představitel českého humanismu.
Česká hudební skupina, kterou tvoří synové skladatele Petra Ebena – Marek, David a Kryštof. Vyznačuje se specifickým jemným zvukem s prvky folku, country, šansonu či rockové hudby a nápaditými texty.
Sborník polemických skladeb namířených proti Zikmundovi Lucemburskému z 15. století, jenž si svůj název vysloužil podle německého Budyšína, kde byl nalezen.
Hudební skupina známá úpravou lidových písní z Čech a Moravy využívající doprovodu elektrických nástrojů. Vyznačuje se písněmi s vlivy jazzu, bigbeatu, klasické či keltské hudby. Jejími ústředními členy jsou zpěvák a kytarista František Černý a houslista Karel Holas.
Pozdně barokní skladatel, varhaník a pedagog, jeden z předchůdců hudebního klasicismu; kněz, člen řádu minoritů, působil střídavě v pražském chrámu sv. Jakuba a v Itálii. V Itálii učil mj. významného italského skladatele Giuseppe Tartiniho. Skládal zejména vokální a varhanní skladby.
Operní pěvkyně – mezzosopranistka a altistka, činoherní a filmová herečka ze slavné rodiny Červených. Otec Jiří Červený založil pražský kabaret Červená sedma a pradědeček Václav František Červený byl vynálezce a výrobce žesťových hudebních nástrojů.
Patří k nejlepším světovým orchestrům s mnohaletou tradicí. Pražské Rudolfinum, sobota 4. 1. 1896 v 19:30 hod. jsou časové údaje historicky prvního koncertu České filharmonie. Na programu je Antonín Dvořák, na pódiu diriguje sám autor.
První pol. 17. stol. je v českých zemích spojena s tragickými událostmi, s bojem o náboženskou svobodu či stavovským povstáním. Vydání Obnoveného zřízení zemského vyvolalo vlnu emigrace. Zemi opustili šlechtici i vzdělanci. Českou barokní hudbu lze rozdělit do tří vývojových etap: rané baroko (1600–1650), spojováno s hudbou Adama Václava Michny z Otradovic, střední období (1650–1700), spojováno sе slavným „polním trubačem“ Pavlem Josefem Vejvanovským a v letech vrcholného baroka v hudbě českých zemí (1700–1750) jsou největšími osobnostmi Bohuslav Matěj Černohorský a Jan Dismas Zelenka.
Nejstarší dochovaná melodie je lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny z 2. pol. 10. stol., do 12. stol. se datuje vznik další duchovní písně Svatý Václave, vévodo české země. Ve 13. stol. na dvorech českých králů Přemysla Otakara II. a Václava II. se vedle hudby duchovní začíná rozvíjet a prosazovat i hudba světská, převážně v německém stylu.
V časech husitů mělo velice důležitou roli básnictví a duchovní písně, které byly zároveň modlitbou. Většina duchovních písní se dochovala v Jistebnickém kancionálu, který obsahuje i nejslavnější válečnou píseň husitského vojska Ktož sú boží bojovníci. Zde je i zápis písně Povstaň, povstaň, veliké město Pražské.
Česká hudební tvořivost v 16. stol. je dána hlavně tradicí duchovní písně jednohlasé. V druhé pol. 15. stol. vznikají literátská katolická a protestantská bratrstva, jež provozovala chrámovou hudbu s vícehlasými zpěvy. V této době již existují jak dvorní, tak i četné šlechtické kapely na venkově. Evropské úrovně dosáhla tvorba vzdělaného šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
Na přelomu 18. a 19. stol. přetrvává tendence z předchozí doby a mnoho českých hudebníků působí v zahraničí. Vrcholným projevem obrozeneckých tendencí, v duchu romantismu, byla česká opera a oblíbená kompoziční forma – symfonická báseň. K dokonalosti je vybrousili čeští skladatelé: Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich a Bedřich Smetana.
Česká duchovní a světská píseň je po celý středověk nejvyhraněnějším útvarem lidové hudební tvorby, např. Svatý Václave, Jezukriste, ščedrý kněze (z pol. 14. stol.) a Buóh všemohúcí (ze zač. 14. stol.). Prvním známým českým hudebním skladatelem je Mistr Záviš ze Zap (*cca 1350 – † po 1411).
Jeden ze sedmi státních symbolů, tvoří ji první sloka písně Kde domov můj. Poprvé zazněla ve hře Fidlovačka v roce 1834.
Veřejnoprávní stanice patřící skupině Český rozhlas, zaměřuje se na umění, klasickou a moderní hudbu, literaturu a kulturní publicistiku.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.