Přibližně čtyřtýdenní období před Vánocemi, při němž se křesťanská církev připravovala na příchod Krista. Dnes je tento předvánoční čas charakteristický zejména adventními koncerty, rozsvěcením obecního stromu, vánočními trhy a přípravou dárků a cukroví.
Zpodobnění biblického města, v němž se měl narodit Ježíš Kristus, které slouží jako dekorace v domácnostech i na městských prostranstvích v adventním období a v průběhu Vánoc.
Ženská postava z pověstí týkajících se mnohých českých hradů a zámků, přízrak, který se zjevuje obvykle v noci na místech, kde byla podle představ místních žena zabita či jí bylo jinak ublíženo. Bývá oděna do bílého roucha, hlavu jí také často pokrývá vysoký bílý kuželovitý čepec.
Bytosti, o nichž se vypráví, že mohou jako světla pohybující se nad močálem člověka zavést do záhuby. Nemusí být ovšem a priori nepřátelské.
Označení pro ženskou postavu českého folkloru, jež vládne nadpřirozenou magickou mocí. Výraz může být užit také jako pejorativní označení pro ženu.
Populární postava českých pohádek s rohy, ocasem a kopytem, často se však také ukazující v lidské podobě. Čerti jsou obyvateli pekla, kteří se snaží získat lidskou duši. Stále velmi živá je tradice chození čerta s Mikulášem a andělem.
V lidové tradici nadpřirozená bytost ženského pohlaví, se kterou se v lese či na louce potkávají zejména mladí muži.
Bytost lidové tradice vyskytující se v lidském obydlí či jeho blízkosti. Původní funkcí duchů domu byl prospěch hospodářům. Představy o dnes populárním šotkovi, skřítkovi či raráškovi ale nabyly pozměněné podoby a reprezentují obvykle poťouchlé antropomorfní (člověku podobné) stvoření.
Slavnosti k ukončení sklizně, jejichž projevy byly využívány ke zdůraznění lidového prvku i při státnických událostech.
Folklorní a mýtická bytost plazí podoby, známá dnes nejčastěji jako protivník chrabrého hrdiny, který z drakových spárů zachraňuje princeznu. Létá vzduchem, nosí bohatství a dští oheň.
Svátek na začátku listopadu, při němž si lidé připomínají své zesnulé předky, navštěvují jejich hroby, zdobí je a zapalují svíčky.
Bytost pověstí, duch lesa, jehož jméno je odvozeno od hejkání či houkání. Přebývá v lese, v němž lidé mohou zaslechnout jeho houkání, odpověď na něj je však může stát přinejmenším zdraví.
Pohádková postava, prototyp mladíka, který jde do světa na zkušenou a navzdory tomu, že je obecně vnímán jako hloupý, si z něj často přináší bohatství.
Tradiční pokřik a sjednocující heslo českých sportovních fanoušků, typicky doprovázené skákavým pohybem a opakovaným skandováním.
Píseň spojená s vánočními obchůzkami. Při nich se přeje domácnostem úspěch, koledníci jsou na oplátku odměňováni výslužkou v podobě jídla či peněz. Koleda může mít také význam koledování jako obchůzkového obyčeje spojeného s návštěvami, které je obvyklé zejména na Vánoce a Velikonoce.
Oslavy předkřesťanského charakteru ke konci zimy, předcházející křesťanskému předvelikonočnímu půstu. Vyznačují se bujarým veselím v podobě průvodu masek.
Postava známá dnes především jako zvukový jev vznikající průchodem větru v komíně. Z napůl ženy a napůl ryby či hada pronikla dramatická linie tohoto námětu do českého folkloru.
Jeden z mála dodnes široce slavených svátků v Česku, zvyk, při němž lze i ve velkých městech potkat postavy s maskou biskupa Mikuláše, čerta a anděla. Převlečení aktéři navštěvují domovy s malými dětmi, které podle toho, jak se po celý rok chovaly, pokárají, nebo jim nadělí drobné dárky.
Tradiční ruční technika potisku textilií s drobnými bílými vzory na typicky modrém podkladě. Od roku 2018 je součástí nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
