Postava z českých pověr, která v noci nenechává lidi v klidu spát. V podobě drobného předmětu či hmyzu se na spícím člověku usadí, dusí jej a přivolává mu zlé sny.
Nejrozšířenější rodinné svátky v Česku. Oslavují výročí narození jedince (narozeniny) či jeho křestní jméno v den, kdy je uvedeno v kalendáři (jmeniny).
Bytost nadlidsky velkých rozměrů a velké hrubé síly, známá z pověstí, mýtů a pohádek po celém světě. Lidmi většinou obávaná, ne vždy ale musí být nepřátelská. Obrem jsou nazýváni i lidé nadstandardního vzrůstu.
Chlapec malý jako palec, pohádkový hrdina, který přes svou velikost vynalezne vždy způsob, jak se šťastně zachránit. Z folkloru převzatý námět se po literárním zpracování stal ve společnosti užívaným pojmenováním se širokou působností.
Folklorní postava původně z německého prostředí, která se měla objevovat v prosinci až do Tří králů. Její české pojmenování vzniklo smísením s označením pro bílou paní, tedy pro strašidlo, které vděčí za svůj vznik pověsti o šlechtičně z rodu Rožmberků.
Bytost malého vzrůstu vyskytující se v různých útvarech lidové slovesnosti. Podle tradice žil ve štolách a setkával se s horníky, byl duchem dolů.
Název pro malého mužíčka, který se vyskytuje v hornických pověstech a různých pohádkových syžetech. V těch může být lidem nápomocný, hlavnímu hrdinovi např. přináší těžko dosažitelné poklady či mu jinak pomáhá svými kouzly. Někdy takto bývá pojmenován i pohádkový škůdce.
Bytost z pověr, která obchází v pravé poledne pole a stavení a trestá ty, již v tuto dobu pole neopustí a pracují. Také strašidlo, kterým hrozí rodiče svým dětem, když nejsou poslušné.
Prut spletený z vrbového proutí, kterým jsou o Velikonočním pondělí obřadně mrskány ženy a dívky. Tímto pojmem se také označuje zvyk šlehání pomlázkou obecně.
Tradiční slavnost, při níž se lidé těší z hojnosti pestrým a bohatým stravováním a taneční zábavou. Slovo posvícení označující dny plné blahobytu, hojnosti a veselí je hojně užíváno také v ustáleném slovním spojení, které sděluje, že stav blaženosti nebo chvíle, kdy se lidem daří, nemůže trvat nepřetržitě (není každý den posvícení).
Ženská démonická postava s dlouhými vlasy, bledá a krásná. Do českého folkloru pojmenování této bytosti proniklo zřejmě až druhotně.
Muzea v přírodě nabízející návštěvníkům pohled do tradiční lidové kultury, zejména lidové architektury.
Označení pro nadpřirozenou bytost, projev bytosti z lidové slovesnosti či jev současné populární kultury nebo současných vyprávění, který pozorovatele svou přítomností či svými skutky děsí či straší.
Ženské folklorní bytosti, které se objevují obvykle v počtu tří, přicházejí k novorozenci a určují mu jeho osud.
Pohádková postava zpodobňující malého mužíčka s vousy, v pověstech jedno z pojmenování pro horního ducha. Daným názvem je běžně častován i člověk malého vzrůstu.
Původní křesťanský svátek slavený 6. 1., jímž je zakončeno vánoční období. V tento den je možné potkat tři koledníky v maskách biblických králů.
Občané ukrajinské národnosti, kteří na území České republiky tvoří početně a kulturně významnou etnickou menšinu. Celkově zde žije přibližně 200 000 Ukrajinců, často nepostradatelných v řadě odvětví a služeb.
Zřejmě nejvíce slavené svátky v současném Česku. V rodinách věřících i v ateistickém prostředí si dnes Vánoce drží postavení jednoho z nejvýznamnějších svátků v roce, které však stále více nabývají na ateisticky-konzumním charakteru.
Vánoční dekorace z živého či umělého jehličnatého stromu, jež si od 19. století získala v Česku na oblibě a stala se ústředním místem spojeným s vánočními zvyky, symbolem Vánoc.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.