Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Permoník

Permoník

Bytost malého vzrůstu vyskytující se v různých útvarech lidové slovesnosti. Podle tradice žil ve štolách a setkával se s horníky, byl duchem dolů.


Vyřezávaná socha permoníka v Krušných horách. Autor: Lubor Ferenc, licence: CC BY-SA 4.0, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Stezka_kru%C5%A1nohorsk%C3%BDch_pov%C4%9Bst%C3%AD_-_Perkmon.jpg
Podrobné informace

Permoník, nazývaný také trpaslík, perkmon, skalník, méně často např. šotek či skřítek aj., je duch dolu, bytost malé výšky a se zálibou ve zlatě a obývání podzemních prostor. S permoníkem přicházeli do styku horníci, a to v dolech, k ostatním lidem zavítal jen zřídkakdy pro jídlo nebo na oslavy, při kterých byl ale obvykle neviditelný.

Jeho pojmenování pochází nejspíše z německého Bergmännchen (důlní mužíček) nebo Berggeist (důlní duch). Byl znám v oblastech s doly, kam si přinášeli svou tradici němečtí havíři. S horníky sdílel nejen místo, ale také vybavení – pokud jej někdo spatřil, míval na sobě kápi a v ruce kahan, jehož světlo se míhalo hluboko v šachtách. Častěji byl jen slyšet, jak kladívky vyťukává signály pro své druhy. Takové ťukání bylo jedním ze způsobů, jak permoníci upozorňovali na blížící se hrozbu závalu nebo nebezpečí zaplavení dolu vodou.

Pokud se k němu člověk choval uctivě a hned jej pozdravil, udržoval s ním permoník dobré vztahy, jež se vyplatily díky včasnému varování před zmíněnými důlními nebezpečími, díky pomoci s prací, odkrytí zlaté či stříbrné žíly apod. Permoníci také zachraňovali lidi, kteří spadli do šachty, nebo obdarovávali chudé lidi zlatem. Běda však, pokud někdo v dole pískal, zabil myš či jim neobětoval jednou za rok červený kabátek – to mu nejen škodolibě zhasínali světlo, přehazovali oblečení, obraceli nohavice naruby, plnili boty blátem či snědli oběd, ale mohli ho dusit jako můra, když usnul, nechat jej zabloudit ve spleti chodeb nebo přivolat jiná neštěstí. Občas to byl permoník sám, kdo přišel požádat člověka o pomoc, za tu se mu však vždycky dobře odvděčil.

Použité zdroje
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. 285 s. Fabula; sv. 3. ISBN 978-80-7428-050-4.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověsti z Čech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2009. 253 s. Fabula; sv. 2. ISBN 978-80-7428-011-5.
STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých: přízračnou krajinou českých zemí. 1. vyd. Praha: Eminent, 2011. 1006 s. ISBN 978-80-7281-415-2.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.