Ukrajinci v Česku

Historie vzájemných bohatých styků mezi Čechy a Ukrajinci se váže především k období československé první republiky, kdy byla tzv. Zakarpatská Ukrajina, známá také jako Podkarpatská Rus, v letech 1918–1938 součástí československého státního území. Československo se výrazně podílelo na civilizačním a sociálním vzestupu této převážně agrární, a velmi chudé oblasti. Zakarpatští Rusíni tvořili v předválečné Československé republice přibližně 3–4 % celkové populace a Podkarpatská Rus byla definitivně přičleněna k Sovětskému svazu až roku 1945. Kromě toho v Praze sídlila od roku 1921 Ukrajinská svobodná univerzita, která představovala centrum tehdejší ukrajinské emigrace a demokratické opozice. V roce 1920  v Praze krátce pobýval historik a politik Mychajlo Hruševskyj, první prezident Ukrajinské lidové republiky, který se po bolševickém převratu uchýlil do československého exilu.

Novodobé dějiny ukrajinské etnické populace v České republice jsou spojeny zvláště se stále výrazným ekonomickým přistěhovalectvím. To zažívalo svůj vrchol zejména mezi lety 1995–1999 a znovu pak v letech 2003–2007. K roku 2007 tvořili Ukrajinci přibližně 1,2 % veškeré místní populace. Podle statistických údajů ze září roku 2019 žije na území České republiky 194 833 osob, hlásících se k ukrajinské národnosti. Značný počet Ukrajinců pracuje ve službách, dělnických profesích a ve stavebnictví, s poslední zmíněnou oblastí je spojeno všeobecné české povědomí o Ukrajincích. Představa ukrajinského dělníka se tak po roce 1989 stala pevnou součástí české kulturní a kolektivní paměti, často ve spojení s hanlivými přídomky. (např. „Ukroš“). Navzdory této všeobecné představě je však řada ukrajinských dělníků vysokoškolsky vzdělaná (některé údaje hovoří až o 20 % přistěhovalců s vysokoškolským vzděláním) a manuální práci v České republice provádějí pouze v důsledku dlouhodobé sociální nestability Ukrajiny. Pro českou ekonomiku jsou Ukrajinci nepostradatelní, neboť ve značné části dominují některým dělnickým profesím.

LEONTIYEVA, Yana et al. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů: (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové). 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006. 95 s. Sociologické studie = Sociological studies; 06/10. ISBN 80-7330-098-2.
SLÁDEK, Zdeněk, ed. a kol. Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1918-1939) = Dokumenty k istorii russkoj i ukrajinskoj emigracii v Čechoslovackoj respublike (1918-1939). Vyd. 1. Praha: Euroslavica, 1998. 344 s., obr. příl. Práce Slovanského ústavu AV ČR. Nová řada; sv. 3. ISBN 80-85494-48-5.