Můra

Můra patří mezi škodlivé bytosti pronikající do lidského obydlí. Činí tak v noci, když lidé spí, prosmýkne se obvykle v podobě stébla trávy nebo peříčka klíčovou dírkou do ložnice, usadí se na lidských prsou a spáče dusí. Může z člověka sát krev, podobně jako upír, který se však na rozdíl od můry v českých démonologických pověstech téměř nevyskytuje. Někdy také saje mléko kojících matek nebo člověka jinak připravuje o jeho sílu. Člověk, kterého v noci můra tlačí, trpí špatným spaním a strašidelnými sny – trápí jej „noční můry“.

Ten, kdo se narodil jako můra, se dá poznat podle dvou zubů nebo tak, že jej matka přestala předčasně kojit. Můra se umí proměňovat v předměty, ve zvířata či v člověka. Nalézt ji můžeme také jako můráka nebo morouse, přičemž druhý výraz v dnešní češtině označuje mrzutého, zasmušilého člověka. Noční motýli, jejichž aktivita v nebezpečném čase mohla vyvolávat obavy, jsou lidově také nazýváni můrami.

Na ochranu proti neblahému vlivu můry existují různé rady. Pokud člověka ve spánku neznehybní, lze můru – drobný předmět nebo mouchu se zvláštním znamením (tenkým červeným páskem kolem krku) – zachytit a přibít na zeď. Ráno se pak takový předmět promění v člověka, který je můrou. Chrání také sekera pod polštářem, ucpaná klíčová dírka či magická formule, v níž je můra zaklínána a nabádána k provádění časově náročných úkonů nebo vykonání dlouhé cesty, aby tak člověk mezitím mohl v klidu spát (přebrodit všechny vody, vylézt na všechny stromy, spočítat písek v moři apod.). Ekvivalenty můry lze nalézt po celém světě, v Evropě je dokumentována již od antiky.

BŘEZINA, Karel. Přehled hradních a zámeckých strašidel: Čechy, Morava a Slezsko. 2., rozš. a přeprac. vyd., (V nakl. Littera vyd. 1.). V Brně: Littera, 2007. 445 s. ISBN 978-80-85763-35-5.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. 285 s. Fabula; sv. 3. ISBN 978-80-7428-050-4.
VAVEROVÁ, Naďa. Duchové obydlí u západních a východních Slovanů. In: Slované mezi tradicí a modernitou. Praha: Pavel Mervart, 2014, s. 179–186. ISBN 978-80-7465-106-9.