Skanzeny v Česku

Po úsilí o zachování a aktivizování národně specifických složek kultury, jako např. jazyka či folkloru, se ve druhé polovině 19. století ve Švédsku zrodil fenomén muzeí lidové architektury. V roce 1881 byl v rámci Severského muzea (Nordiska muset) založen tzv. Skansen, který se stal předlohou pro mnohá další muzea tohoto typu jak ve Skandinávii, tak na celém světě. Stejně tak tomu bylo na území Česka, kde se slovo „skansen“ (ve švédštině „hradby“) začalo objevovat v časopisech koncem 19. a počátkem 20. století a kde se na rozdíl od mnoha jiných jazyků právě tento švédský výraz pro muzea pod otevřeným nebem vžil.

Nejstarší a nejrozsáhlejší skanzen v Česku se nachází v Rožnově pod Radhoštěm. Vznikl v roce 1926 a o jeho založení se zasloužili bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi, kteří zakoupili v roce 1909 v Rožnově pod Radhoštěm dům, jenž měl poskytovat prostor pro jejich výtvarné ateliéry a galerie. Inspirovali se právě švédským Skansenem a jejich cílem bylo nejen lidovou architekturu konzervovat, ale také ji ochraňovat. Valašské muzeum v přírodě zůstává nejnavštěvovanějším skanzenem i dnes. Od roku 2018 mu byl udělen status Národního muzea v přírodě, které spravuje také soubor staveb lidové architektury Příkazy, Zubrnice a Vysočina. Mezi další národopisná muzea v přírodě patří skanzen v Přerově nad Labem, Vysokém Chlumci, Muzeum lidových staveb v Kouřimi, skanzen v muzeu Slánska v Třebízi, Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, archeoskanzen Modrá, středověký skanzen Řepora či hornický skanzen Mayrau. Expozice je nejčastěji vytvořena přenesením staveb a jiných objektů do výstavního areálu, skanzen však může vzniknout i na původním místě. Prezentuje rekonstrukci historického životního prostředí usedlosti, sídla nebo krajiny, a to včetně demonstrování hospodářské činnosti. Kromě přehlídky lidové architektury a jejího vybavení skanzeny nabízí svým návštěvníkům obvykle také pestrý kulturní program.

DVOŘÁČEK, Petr. Skanzeny České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 177 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-1760-4.
LANGER, Jiří a VAŘEKA, Josef. Naše lidové stavby: pro čtenáře od 12 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1983. 348 s. Oko; Sv. 63.
HYKL, Gabriela. Rožnovské muzeum už není jen valašské, ale také národní. Dnes se stalo centrem i pro další skanzeny v Česku. In: Český rozhlas [online]. 11. 12. 2018 [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z:
https://zlin.rozhlas.cz/roznovske-muzeum-uz-neni-jen-valasske-ale-take-narodni-dnes-se-stalo-centrem-i-7702054?fbclid=IwAR2fchIAeoMICwEp5Rcag0TCfXHt0j-Rtm7vedYdmRI5sQM0oME3B5AfthA.
TRYNER, Miroslav. Nejkrásnější skanzeny v České republice. In: TripZone.cz [online]. 27. 5. 2015. 27. 5. 2015 [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z: https://magazin.tripzone.cz/nejkrasnejsi-skanzeny-v-ceske-republice-220.
Národní muzeum v přírodě. Valašské muzeum v přírodě. In: Národní muzeum v přírodě [online]. [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.nmvp.cz/roznov.