Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Pomlázka

Pomlázka

Prut spletený z vrbového proutí, kterým jsou o Velikonočním pondělí obřadně mrskány ženy a dívky. Tímto pojmem se také označuje zvyk šlehání pomlázkou obecně.


Pomlázka. Autor: Pohled 111, licence: CC BY-SA 4.0, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Poml%C3%A1zka_z_Vyso%C4%8Diny.jpg
Podrobné informace

Velikonoční pondělí je pro ty, kteří v Česku neslaví křesťansky liturgické svátky, nejvýznamnější lidovou tradicí celých Velikonoc. Již od brzkého rána toho dne chlapci a muži chodí šlehat opačné pohlaví metlou upletenou z prutů vrby, aby za toto koledování obdrželi malovaná vajíčka neboli kraslice. Jarní obřadní šlehání a koleda má mnoho krajových názvů, v Čechách např. šmerkus, dynovačka, pamihoda, na Moravě šlahačka, mrskut, šibačka, ve Slezsku kyčkování.

Nejstarší zapsaná zpráva o obřadním mrskání prutem pochází z 15. století. Podoba, kdy muži mrskají ženy, aby pak byli od žen obdarováni velikonočními vejci, je známa ze 17. století. Názvem pomlázka se označuje buď celé toto obřadní šlehání, nebo předmět, jímž je vykonáváno, tedy metlička, obvykle spletená z osmi předem namáčených vrbových prutů, na jejíž užší konec se připevňují barevné pentle. Symbolický význam omlazení prostřednictvím šlehání jarní zelení se zřejmě odráží přímo v pojmenování (pomladit, zmladit – pomlázka). Ve smyslu vitální jarní obnovy a očisty bylo šlehání pruty na severovýchodní Moravě spojeno také s poléváním vodou (polevačka, kupačka). Na moravském Slovácku byla a dosud je rozšířena kolektivní pomlázka mládenců (stárkovská či legrútská koleda), při níž hoši nosí společnou dva i více metrů dlouhou opentlenou žílu a koš na vejce.

V různých regionech Česka se názvy pro tyto spletené pruty liší, kromě pomlázky, rozšířené v Čechách, to může být např. karabáč, tatarec, kocar, šibák, žíla a mnohé další. Obyčej mrskat a polévat dívky a ženy o Velikonočním pondělí vodou vzbuzuje u cizinců často rozpaky, šlehání totiž může být jen symbolické, stejně tak ale může zanechat na těle zranění v podobě modřin.

Použité zdroje
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1.
VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2015. 508 stran, 40 nečíslovaných stran obrazových příloh. Kulturní historie. ISBN 978-80-7429-627-7.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004. 370 s. Oko. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01356-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.