Trpaslík

Trpaslík bývá zařazován k pomyslnému současnému lidovému kánonu tradičních pohádkových postav, vyskytuje se ale hojně i v místních pověstech, a to jako horní duch (potkává se s horníky), jak tomu je u pidimužíka. Stejně jako u pidimužíka vzniklo jeho pojmenování na základě výšky, měl měřit tři pěsti.

Někde prý trpaslíci zmizeli s příchodem křesťanství, jinde se jako celý malý národ odstěhovali, když došlo k potyčkám s místními – takzvaní ludkové se prý zahrabali hluboko do země, když je lidé vyhnali zvoněním zvonů. Rod trpaslíků z německých pověstí z Žulové na Jesenicku se s místními pastevci a sedláky přátelil, pak je ale lidé začali pokoušet a trpaslíci se začali mstít. Poblíž Žulové ve skalních Venušiných miskách žil i další trpasličí lid, půvabný a úpravný, který vždy nakrmil zbloudilé děti, uměl se ale za pomoci čepičky neviditelnosti zručně skrývat.

Trpaslíkům může být ojediněle přisouzena i role, která je jinak v českém folkloru typická zejména pro divou ženu, totiž to, že mohou krást děti a do kolébek místo nich vkládat nezdravá stvoření. Sami o sobě ale nepřátelští nejsou a častěji člověku pomohou, zejména penězi či jiným hmotným zajištěním. Někdy si vidinou zlaťáků z člověka „vystřelí”, spíše však tento malý šedivý stařeček s plnovousem a nejčastěji červenou čepičkou člověka obdaruje doopravdy a neslyšně zmizí.

Pro folklorní postavu trpaslíka sehrál zřejmě značnou roli vliv germánské mytologie, neboť pověsti o trpasličím rodu se tradují převážně v těch oblastech, kde byl významně zastoupen německý element. Dnes je populární jejich podoba z pohádky o Sněhurce a sedmi trpaslících a jejich pojmenování je užíváno pro označení lidí malého vzrůstu, pejorativně představuje také symbol kýče v podobě zahradních ozdob.   

GROHMANN, Joseph Virgil. Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Plot, 2010. 285 s. Fabula; sv. 3. ISBN 978-80-7428-050-4.
GROHMANN, Joseph Virgil. Pověsti z Čech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2009. 253 s. Fabula; sv. 2. ISBN 978-80-7428-011-5.
MALLORY, James P., ed. a ADAMS, Douglas Q., ed. Encyclopedia of Indo-European culture. London: Fitzroy Dearborn Publishers, 1997. xlvi, 829 s. ISBN 1-884964-98-2.
NOVOTNÝ, Michal. Trpaslík a pidimužík. In: Český rozhlas [online]. 9. 8. 2017 [cit. 13. 5. 2019]. Dostupné z: https://region.rozhlas.cz/trpaslik-a-pidimuzik-7288799.
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 2., nezměn. vyd. Voznice: Leda, 2012. 752 s. ISBN 978-80-7335-296-7.
STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých: přízračnou krajinou českých zemí. 1. vyd. Praha: Eminent, 2011. 1006 s. ISBN 978-80-7281-415-2.