Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Kraslice

Kraslice

Malované vejce, jímž jsou koledníci obdarováváni na Velikonoční pondělí.


Kraslice, Autor: VitVit, licence: CC BY-SA 4.0, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Kraslice_v_Praze.jpg
Podrobné informace

Při pomlázce, tedy koledování o Velikonočním pondělí, získávají koledníci za své šlehání či recitování koledy zdobená vejce zvaná kraslice. Tento pojem, byť doložitelně známý již od 15. století, se pro výtvarný artefakt prezentovaný na výstavách či pro komerční účel rozšířil spíše od století dvacátého. Za nejstarší doklad malovaného vejce je v českých zemích považován nález skořápek červené barvy pocházející z hrobu ženy z 11. století.

Obdarovávání vejcem je zřejmě navázáno na jeho symbolický životodárný význam, známý z archeologických vykopávek již od starověku. Starověký význam vejce jako symbolu života znovuzrození ve smyslu podobenství Ježíše Krista adaptovalo křesťanství. Jako velikonoční dárek mohlo vyjadřovat různě blízké vztahy, zejména mezi děvčetem a chlapcem – dívka mohla svou náklonnost projevit poselstvím napsaným na vajíčku či vyšitým na šátku, do něhož bylo vejce zavinuto.

Do 20. století se darovala vejce vždy plná, dnešní dekorativní variace vyfoukané kraslice (tzv. výdumek) se objevila teprve po první světové válce. K současným českým Velikonocům neodmyslitelně patří vejce slepičí, v minulosti byla darována i vejce husí, kachní a jiná. Existuje mnoho možností, jakým způsobem jsou velikonoční vajíčka zdobena. Základní barva, jíž se vejce barvilo, tedy červená, dala vzniknout synonymu pro Velikonoce – Červené svátky. Za nejstarší lze považovat vykrývání vzoru na vejci včelím voskem a následné barvení. Technika batikování za pomoci přiložení nasbíraných lístků bylinek, které se připevní propustnou tkaninou a uvaří ve vodě s cibulovými slupkami, patří k přírodní a jednodušší variantě náročnějších, obvykle geometrických vzorů. Opačným postupem, leptáním a následným opakovaným barvením lze dosáhnout pestrobarevných vzorů. Vajíčka lze zdobit i vyškrabáváním, aplikací ústřižků slámy či jiných materiálů a mnohými dalšími postupy. Od sklonku 19. století vznikala střediska domácké výroby kraslic, prodávaných ve městech. Podle způsobu jejich zdobení se do povědomí veřejnosti vryly jako krajové typy kraslice slovácké, hanácké, valašské, chodské aj. Ve 20. století zevšeobecněla potravinářská prášková barviva na vajíčka, koledníci dnes bývají obdarováváni též různými průmyslově vyráběnými sladkostmi, mezi něž patří i vajíčka čokoládová.

Použité zdroje
VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2015. 508 stran, 40 nečíslovaných stran obrazových příloh. Kulturní historie. ISBN 978-80-7429-627-7.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004. 370 s. Oko. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01356-8.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Vydání první. Brno: MOBA, 2015. 304 stran. ISBN 978-80-243-6761-3.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.