Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Betlémy

Betlémy

Zpodobnění biblického města, v němž se měl narodit Ježíš Kristus, které slouží jako dekorace v domácnostech i na městských prostranstvích v adventním období a v průběhu Vánoc.

 


Betlém v Třebechovicích pod Orebem, Autor: MartinMerinsky, licence: CC BY 2.5, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Trebechovicky_betlem_01.jpg
Podrobné informace

Betlémy, někdy nazývané podle svého nezbytného ústředního atributu jesličky, patří neodmyslitelně k českým vánočním tradicím. Jedná se o výjev zachycující narození Ježíše Krista v městě Betlémě (odtud název), jemuž dominuje dvojice Panny Marie a Josefa kolem jesliček s novorozencem, doplněná o postavy vola a oslíka, hvězdu nad chlévem, někdy anděla, přicházející pastýře, ovečky a tři krále.

První známý betlém na světě ztvárnil svatý František z Assisi, zakladatel řádu františkánů, když v roce 1223 v Itálii k zobrazení scény narození Spasitele využil i živého osla a vola. Nápad se začal šířit v podobě figurín v životní velikosti po dalších částech Evropy. Žákovská divadelní představení zpodobňující betlémský výjev, jež byla zprvu provozována v kostelích, jsou na českém území doložena již ve 14. století, později však byla pro přílišnou bujarost z kostelů vykázána. Tím byla postupně započata transformace divadelních výstupů do scenérie vyráběné z rozličných materiálů.

Kromě figurín v životní velikosti, jež se v chrámech či kostelech obměňovaly v návaznosti na průběh legendy, se v renesanci a gotice rozšířily do šlechtických domů betlémy upevněné do skříně. Ve vesnickém prostředí dosáhla tvorba betlémů, na níž se podíleli řemeslníci i amatérští tvůrci, svého největšího rozkvětu v 19. století a na počátku století dvacátého. Proces sekularizace v průběhu 19. století se projevil proměnami postav v domácí venkovské i městské lidové figurky, vykonávajících domácí, řemeslnické, rolnické nebo salašnické práce. Laický charakter betlémů z papíru, chleba, hrnčířské hlíny, vosku či jiného materiálu existoval vedle i velice profesionálně zhotovených dřevěných figurek, často zapojených do důmyslného pohyblivého mechanismu. K těm nejznámějším patří v Česku Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem nebo jindřichohradecký či vysočinský betlém. Jesličky se svatou dvojicí, novorozeným Ježíšem a zvířaty dnes slouží jako vánoční výzdoba mnohých náměstí, v miniaturní podobě pak jsou betlémky rozmisťovány po domácnostech či veřejných budovách a v kostelech.

Použité zdroje
LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních dob v lidové tradici. [Praha]: Petrklíč, 2008. 163 s. ISBN 978-80-7229-171-7.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004. 370 s. Oko. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01356-8.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Vydání první. Brno: MOBA, 2015. 304 stran. ISBN 978-80-243-6761-3.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.