Soupravy metra dodávané v letech 1998–2011. Jejich výrobcem byla společnost ČKD Dopravní systémy spolu se zahraničními společnostmi Siemens, AEG a SGP. Jde o první zcela nové moderní soupravy vyrobené přímo pro pražské metro. V současné době zajišťují provoz na lince C.
Soutěže specializující se na ženskou krásu, oblíbené zejména v 60. a 90. letech 20. století. Vzešla z nich řada úspěšných českých modelek, populárních televizních moderátorek a podnikatelek. V roce 2006 Miss České republiky Taťána Kuchařová zvítězila jako první Češka též na Miss World.
Český básník a prozaik, jeho všestranné nadání mu umožnilo kombinovat v tvorbě širokou škálu stylů, které se v českém prostředí uplatňovaly od 90. let 18. století až do první světové války.
*27. 12. 1920 Praha – †6. 9. 2000 Praha
Jiří Sovák (vlastním jménem Jiří Schmitzer) se vyučil číšníkem, ale ihned po škole odešel k divadlu. Zpočátku působil v amatérských divadelních skupinách: v košířském ochotnickém spolku D-tvář a v kočovném Divadle práce. Během druhé světové války hrál v kabaretním divadle Živé jeviště v Rokoku a rok studoval herectví na Pražské konzervatoři. Své první angažmá získal roku 1943 v Horáckém divadle v Třebíči, po válce nastoupil do D 34 E. F. Buriana a odtud přešel roku 1952 do Divadla čs. armády na pražských Vinohradech. V roce 1966 se stal členem činoherního souboru Národního divadla, kde působil až do svého odchodu do důchodu (1984). Na scénách vinohradského a Národního divadla ztvárnil mnoho velkých rolí v dramatech významných autorů. Mnohem více však zazářil před filmovou a televizní kamerou.
Na filmovém plátně se poprvé mihl v malé vedlejší roli ve veselohře Josefa Macha Nikdo nic neví (1947), větší role začaly přicházet až v 50. letech. První získal v dobrodružném snímku Akce B (1951) a poté účinkoval v řadě válečných filmů, jako byly např. Zářijové noci Vojtěcha Jasného (1957), a hlavně ve veselohrách Zdeňka Podskalského, kde vynikl jeho komediální talent (např. Kam čert nemůže /1959/). Sovák se během své herecké kariéry objevil ve více než 160 filmových a televizních rolích. Hrál v řadě kultovních českých komedií, jako jsou třeba snímky Oldřicha Lipského Marečku, podejte mi pero (1976) či Zabil jsem Einsteina, pánové (1969) nebo proslulé komedie Václava Vorlíčka (např. Což takhle dát si špenát /1977/). Poslední velkou filmovou roli ztvárnil ve Vorlíčkově Mladém víně (1986) a v 90. letech se už před kamerou objevoval jen sporadicky. Velmi se proslavil účinkováním v nejrůznějších televizních inscenacích, zábavných pořadech i pohádkách a nechybí v téměř žádném úspěšném českém seriálu 60.–80. let, jako Hříšní lidé města pražského (1968), Chalupáři (1975), Arabela (1980) či Křeček v noční košili (1984).
Jiří Sovák byl univerzální herec, jenž dokázal zahrát širokou škálu nejrůznějších charakterů: postavy ředitelů i pohádkových rytířů, dělníků i mistrů, sedláků i účetních, detektivů i komických zločinců, čestných vojáků i sympatických darebáků. Ke konci profesionální dráhy byli jeho doménou hlavně mrzoutští staří mládenci a nedůtkliví důchodci. Sovákovo herecké umění vynikalo charakteristickým jadrným i suchým humorem a schopností výstižně glosovat. Měl veliký smysl pro ironii a sarkasmus, jejž často podtrhoval svým typickým hlasovým projevem plným jízlivosti, posměšnosti, karikatury či spiklenectví. Roku 2000 byl vyznamenán Cenou Thálie za celoživotní mistrovství.
Jiří Sovák byl třikrát ženatý. Jeho syn z prvního manželství je známý herec a písničkář Jiří Schmitzer.
Proměna politických, ekonomických a kulturních standardů Československa podle sovětského vzoru v letech 1945–1956. Výrazná proměna sociálního řádu a parametrů občanské společnosti podle zkušeností stalinské modernizace a její ideologie.
Hromadná veřejná tělocvičná vystoupení, která měla propagovat komunistickou ideologii a být příkladem péče komunistů o zdraví lidu. Odehrávala se jednou za pět let.
Českoněmecký agrární politik, filolog a literární vědec, člen několika československých vlád; zastánce spolupráce Čechů a Němců ve společném státě.
Organizace sdružující spisovatele, literární vědce, kritiky a často rovněž překladatele. V české kultuře a politice často hrály důležitou roli.
Spolek, jehož cílem je shromažďovat a archivovat příběhy příslušníků komunit LGBTQIA+ na území České republiky. Provozuje také Centrum pro queer paměť.
Nejstarší a patrně nejznámější český umělecký spolek, jenž funguje dodnes, pyšní se svou dlouhou historií a členstvím předních českých umělců.
Legendární sportovní boty Prestige české výroby se snadno rozeznatelnou siluetou. Po generace oblíbené též jako praktická a trvanlivá pracovní obuv. K obnovení jejich popularity na počátku milénia přispěla spolupráce s mladými návrháři.
Vlámský manýristický malíř a nadaný kreslíř, přední dvorní umělec Rudolfa II., působící v Praze, předznamenal nástup baroka a svou všestrannou tvorbou ovlivnil několik generací umělců nejen v českých zemích, ale také po celé Evropě.
Český kníže v letech 894–915. Jeho úspěšná vláda zajistila Přemyslovcům pozici nejmocnějšího rodu mezi ostatními knížaty v Čechách.
Český kníže v letech 1055–1061. Do dějin se zapsal jako tvrdý autoritativní vládce a horlivý podporovatel církve.
Impozantní skupinové sousoší, ve své době největší v celé Evropě, ironicky pojmenovávané „Fronta na maso“. V 50. letech 20. století bylo umístěno v Praze na Letné na počest komunistického vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina.
Skladatel, houslista, pedagog a průkopník instrumentální hudby evropského klasicismu Mannheimské školy. Stamic stmelil nové výrazové skladatelské prvky, rozvinul a stabilizoval v symfonii čtyřvětou cyklickou formu (dodal taneční větu). V centru zájmu skladatele je drama a konflikt, který často zdůrazňoval žesťovými nástroji. Zpravidla hráči těchto partů byli Češi.
Smyčcové kvarteto propaguje českou komorní hudbu po světě a na špičkové úrovni reprezentuje českou kvartetní školu. Nese jméno houslisty a skladatele Jana Václava Stamice, nejznámějšího představitele Mannheimské školy, rodáka z Havlíčkova, dříve Německého Brodu. Kvarteto patří k renomovaným českým souborům s mezinárodní pověstí.
Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit České republiky, pravděpodobně mocenské centrum Velké Moravy.
Jediné české národní plemeno, jehož původ sahá až do novověku. Je to vysoký, silný kůň impozantního vzhledu. Od roku 2002 je uznáván za národní kulturní památku, čímž se stal jediným památkářsky chráněným živým tvorem.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
