Staré Město u Uherského Hradiště

Staré Město u Uherského Hradiště, respektive staroměstsko-uherskohradišťská sídelní aglomerace, náleží do skupiny stěžejních archeologických lokalit České republiky. Prostor dnešního města využili lidé pro své aktivity několikrát v pravěku, poprvé v pozdní době kamenné, avšak za nejdůležitější je pokládáno osídlení v raném středověku. Tehdejší sídelní enkláva bývá některými badateli považována za hlavní mocenské centrum Velké Moravy. Zdejší archeologické výzkumy byly prováděny již před 150 lety, přičemž nejvýznamnější proběhly po roce 1948 (prof. Vilém Hrubý). V roce 1969 byl lokalitě přiznán status národní kulturní památky.

Zdejší raně středověká aglomerace se rozkládala podél obou břehů řeky Moravy na území dnešního Starého Města i města Uherského Hradiště. Díky své poloze bylo místo také křižovatkou významných obchodních cest, mimo jiné i tzv. jantarové stezky. Na pravobřeží (Staré Město) se objevila první slovanská sídliště již v 6. století. Do druhé poloviny 8. století je datován vznik zhruba 18 ha velké plochy s centrální částí v poloze Na Valách. Zde byly kromě rozsáhlé nekropole s nejméně 2 000 pohřby objeveny i kamenné základy jednolodního hřbitovního kostela s podkovovitou apsidou. Největšího rozkvětu doznalo hradiště po počátku 9. století, kdy na návrších vystupujících z říční nivy vzniklo postupně na ploše přes 200 ha nejméně 8 osad, z nichž největší význam je připisován – krom polohy Na Valách – polohám Na Špitálkách a Na Dědině. Tento areál chránil od západu tzv. Christinův val. Na Špitálkách stával velký kostel s apsidou a čtvercovou předsíní, kde bylo nalezeno 42 hrobů s bohatou výbavou (stříbrné a zlaté šperky, ostruhy, zbraně aj.). Mocenské centrum hradiště se základy 20 m dlouhé, snad zděné stavby (patrně knížecího paláce) je situováno do polohy Na Dědině. Nelze ale vyloučit, že vůdčí roli zastávala vodou chráněná poloha Svatojiřský ostrov na pravém břehu Moravy (pozdější Uherské Hradiště). Půdorys velké chrámové stavby byl objeven také v poloze Sady u Uherského Hradiště. V jeho blízkosti doložily archeologické výzkumy existenci kruhového baptisteria (místa pro křest), dále půdorysu rozsáhlé halové stavby i menších srubových objektů. Část odborníků se domnívá, že se zde mohlo nacházet hlavní centrum moravského biskupství včetně klášterního okrsku.

Význam celého areálu byl zdůrazněn v roce 1960 otevřením Památníku Velké Moravy v poloze Na Valách (součást Slováckého muzea) a zřízením Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Uherském Hradišti v roce 2015.

GALUŠKA, Luděk. Staré Město – Uherské Hradiště In: Velká Morava a počátky křesťanství, ed. Pavel Kouřil, Brno 2014, 178-183.
GALUŠKA, Luděk. Velká Morava. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1991. 87 s. Za poznáním do muzea; Sv. 4. ISBN 80-7028-022-0.
LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 431 s. ISBN 80-7277-054-3.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-103-5.
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: http://www.slovackemuzeum.cz
Centrum slovanské archeologie v Moravském zemském muzeu. [21.8.2020]. Dosupné z: http://www.mzm.cz/csa/