Spartakiády

Spartakiádami byla v letech 1955–1990 označována hromadná tělocvičná vystoupení, která navazovala na všesokolské slety a zároveň měla propagovat komunistickou ideologii a být příkladem péče komunistů o zdraví lidu. Konala se v intervalu pěti let, vyjma roku 1970, kdy po okupaci Československa v srpnu 1968 byla spartakiáda z obav z jejího zneužití k protikomunistickým demonstracím zrušena a nahrazena okresními tělovýchovnými slavnostmi.

S nápadem pořádat hromadná tělocvičná vystoupení pod názvem spartakiáda přišel na jaře 1921 Jiří František Chaloupecký, který se inspiroval jménem vůdce povstání římských otroků Spartaka. Považoval ho za vhodnější a revolučnější než dosavadní název „federální tělocvičné dny“. První spartakiádu pořádali členové Federace dělnických tělocvičných jednot v Praze na Maninách v červnu 1921 jako komunistickou protiváhu všesokolského sletu 1920 a sociálně demokratické dělnické olympiády, která ve stejném termínu probíhala na pražské Letné. Druhá spartakiáda byla komunistickou Federací proletářské tělovýchovy připravována na červenec 1928, ministerstvo vnitra ji však s ohledem na zákon na ochranu republiky zakázalo. Zákazem skončil i náhradní Rudý den. Neúspěchu obou akcí pak využilo politické křídlo soustředěné kolem Klementa Gottwalda k převzetí moci v komunistické straně a k její bolševizaci.

Po druhé světové válce se komunisté pokusili sjednotit československou tělovýchovu a sport pod hlavičkou Československé obce sokolské a podpořili v roce 1948 XI. všesokolský slet, který se však stal první velkou demonstrací proti novému komunistickému režimu. Na tradici hromadných tělocvičných slavností navázali až v roce 1955, kdy podle vzoru sokolských sletů uspořádali na bývalém sletovém stadiónu na Strahově I. celostátní spartakiádu. Měla nejen propagovat masovou tělovýchovu, ale v době studené války i bojovou připravenost občanů. Proto byla jednotlivá cvičení prodchnuta duchem militarismu. Celostátní spartakiády se opakovaly každých pět let až do roku 1970, kdy celostátní spartakiádu komunistické vedení státu po srpnové okupaci v roce 1968 zrušilo z obav z jejího zneužití k demonstracím. Místo spartakiády se konaly pouze místní tělovýchovné slavnosti. K obnově spartakiád došlo v roce 1975, a to pod názvem Československá spartakiáda. Konaly se až do roku 1990, kdy však část veřejnosti v nových politických poměrech protestovala proti jejímu uspořádání. Obsahově i organizačně spartakiádní cvičení pokračovala v duchu všesokolských sletů a byla většinou účastníků vítána bez ohledu na ideové vyznění, které jim dával komunistický režim.