Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Bartholomeus Spranger

Bartholomeus Spranger

Vlámský manýristický malíř a nadaný kreslíř, přední dvorní umělec Rudolfa II., působící v Praze, předznamenal nástup baroka a svou všestrannou tvorbou ovlivnil několik generací umělců nejen v českých zemích, ale také po celé Evropě.


Autor: Austriacus, Kunsthistorisches Museum Wien, Bilddatenbank, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bartholom%C3%A4us_Spranger_009.jpg
Podrobné informace

*21. 3. 1546 Antverpy, Habsburské Nizozemí, dnešní Belgie – 27. 9. 1611 Praha

Bartholomeus Spranger (též Bartholomaeus nebo Bartholomäus Spraneers) se učil malířství v Antverpách, od roku 1565 krátce pobýval v Paříži, odkud se vydal na studijní cestu do Itálie. Usadil se v Římě, kde se spřátelil a později spolupracoval s významnými malíři, například s bratry Zuccariovými, kteří ho seznámili s manýristickou malbou, a Hansem Speckaertem, od kterého se učil umění kresebné kompozice. Po téměř deseti letech strávených v Itálii se nakonec rozhodl přestěhovat do Vídně, kde nastoupil do služeb císaře Maxmiliána II. Funkci dvorního malíře poté zastával v Praze na dvoře Rudolfa II., který jej obdařil vladyckým predikátem (povýšil jej do šlechtického stavu). Na pražském dvoře jej pojilo přátelství s malířem Hansem von Aachen. Spranger po celý svůj život zůstával v kontaktu s rodnou zemí. Těsně spolupracoval s malířskou akademií v Haarlemu, kde mj. studoval akt s využitím živých modelek.

Sprangerova malba je klasickým příkladem pozdního manýrismu. Jeho tvorbu ovlivnily především italský pobyt a seznámení se s díly Correggia a Parmigianina. V souvislosti s tím se Sprangerovy obrazy vyznačovaly rafinovanou dynamickou kompozicí, graciézními postoji figur a rafinovanou prací s barvou a světlem. Nejvíce se proslavil svými portréty a mytologickými kompozicemi. Pracoval na freskách, například na Pražském hradě (Nanebevzetí Panny Marie, Hermaténa v Bílé věži). Pro papeže Pia V. vytvořil několik kreseb s náměty pašijového cyklu. Malíř byl v úzkém kontaktu s holandským rytcem Hendrickem Goltziusem, který vytvářel rytiny podle Sprangerových předloh, včetně pašijových námětů. Tyto rytiny byly vyhledávaným zbožím a posloužily za vzor dalším generacím malířů. Prodávaly se po celé Evropě a přinášely jejich autorům velké zisky.

Použité zdroje
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
PREISS, Pavel. Panoráma manýrismu: Kapitoly o umění a kultuře 16. století: [Autoreferát dokt. dis.]. Praha: [s.n.], 1982. 37 s.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.