První dvousystémová elektrická lokomotiva Škoda a zároveň první zástupce II. generace elektrických lokomotiv Škoda. Díky v době vzniku modernímu řešení unifikace konstrukčních prvků je od ní odvozena i další významná řada 150, resp. 151.
Elektrická dvousystémová lokomotiva Škoda II. generace, dodávaná v letech 1980–1990. Stala se první dvousystémovou elektrickou lokomotivou s pulzní regulací na světě a vytvořila základ pro další v Česku rozšířené lokomotivní řady 163, 162 a 263.
Elektrická jednotka vyrobená ve dvou prototypech v letech 1990 a 1991. Ačkoli sériová výroba nebyla nikdy realizována, dvě vyrobené jednotky vozily cestující po železnicích v okolí Prahy a krátce i Ostravy do roku 2003, resp. 2009. Staly se předchůdkyněmi modernější, úspěšné a známé řady 471.
Nejrozšířenější česká elektrická jednotka, obsluhuje především příměstskou železniční dopravu v okolí Prahy a Ostravy. V době uvedení do provozu přinesla řadu dobově revolučních řešení, například klimatizaci nebo přehledný informační systém.
Ve druhé polovině 20. století nejrozšířenější československé vlakové elektrické jednotky. Jejich historie se začala psát v polovině 50. let 20. století, a přestože jejich plánovaná životnost byla 15 let, díky nadčasovému řešení a spolehlivosti byly zprovozu vyřazeny až v roce 2018.
Elektrická lokomotiva, která se měla stát prvním zástupcem elektrických lokomotiv Škoda III. generace. K sériové výrobě nikdy nedošlo, v roce 1987 byla vyrobena pouze v jediném exempláři. Ten byl v roce 1997 odstaven, později rozebrán a do provozu se již nikdy nevrátil.
První sériově vyráběný zástupce elektrických lokomotiv Škoda III. generace. V současnosti nejvýkonnější a nejrychlejší česká lokomotiva, která může být provozována ve všech sousedních zemích. Pro německého a slovenského dopravce byly navíc vyvinuty odvozené typy.
Původní československé značení železničních vozidel, navržené konstruktérem Ing. Vojtěchem Kryšpínem na počátku 20. let 20. století. Toto značení bylo v platnosti od 1. 1. 1925 do 31. 12. 1987, kdy bylo Československými státními drahami nahrazeno novým, v zásadě dodnes platným značením.
Parní poválečná rychlíková lokomotiva Škoda, známá zejména díky svému poutavému modro-červenému zbarvení. Podle něj si také vysloužila označení Albatros.
Motorová jednotka pro lehkou osobní přepravu na regionálních železničních tratích, rekonstruovaná z motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010. Rekonstrukce probíhaly v letech 2005–2012 a pomohly výrazně zvýšit kulturu cestování na českých železnicích.
Dieselelektrická lokomotiva, poprvé vyrobená v roce 1964, určená zejména pro vozbu osobních, rychlíkových a lehčích nákladních vlaků. Díky univerzálnímu zaměření slouží jak na celostátních, tak na regionálních tratích.
Dieselelektrická lokomotiva ČKD, známá mezi českou veřejností pod přezdívkou „brejlovec“. Tu si vysloužila díky výrazné obrubě čelních skel, která připomíná brýle. Od původního typu vzniklo několik dalších, technicky mírně odlišných řad.
Nejrozšířenější řada hnacích vozů na českých kolejích. Mezi roky 1973–1982 bylo dodáno 680 kusů. Protože počáteční závady byly často řešeny způsobem, jakým se spouštěl orchestrion v oblíbeném televizním seriálu Chalupáři, je nejznámější přezdívkou této řady „orchestrion“.
Typ motorových vozů, který se měl stát páteří lehké osobní dopravy, avšak nikdy nebyl sériově vyráběn. Jediné dva vyrobené prototypy byly v provozu mezi lety 1974 a 1998. Nerealizování sériové výroby bylo nahrazeno masivním rozšířením vozů řady 810, a to i na tratích, pro které nebyly konstruovány kapacitně ani výkonem .
Železniční trať v blízkosti řeky Sázavy, které dali přezdívku čeští trampové. Těm divoká a krásná příroda, kterou trať prochází, připomínala severoamerickou transkontinentální trať, tzv. Pacifik. Největší slávu Posázavský pacifik zažil v meziválečném období tzv. první Československé republiky.
Železniční trať, vybudovaná v letech 1868–1872 a vedoucí mezi pražskými nádražími Smíchov a Jinonice. Svou přezdívku podle rakouské horské železnice si vysloužila pro svůj náročný profil trati a krásné přírodní scenérie, které na ní lze spatřit.
Značení českých hnacích železničních vozidel platné od roku 1988 do současnosti. Předcházelo mu tzv. Kryšpínovo označení lokomotiv. Od roku 2006 je doplněno dalším, společným evropským značením.
Jeden z největších a nejvyužívanějších železničních zkušebních okruhů v Evropě. Kromě testování samotných vozidel slouží i ke zkouškám drážních technologií. Dvakrát na něm bylo dosaženo českého železničního rychlostního rekordu.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.