První dvousystémová elektrická lokomotiva Škoda a zároveň první zástupce II. generace elektrických lokomotiv Škoda. Díky v době vzniku modernímu řešení unifikace konstrukčních prvků je od ní odvozena i další významná řada 150, resp. 151.
Elektrické lokomotivy řady 350 patří ke II. generaci elektrických lokomotiv Škoda. Tato řada poprvé vyřešila problém spojený s existencí dvou napájecích soustav jak na území bývalého Československa, tak i současné České republiky. Při přejezdu do oblasti s jinou napájecí soustavou bylo vždy nutné vyměnit lokomotivu. Tuto provozní komplikaci a zdržení vyřešil až vývoj do té doby nevyráběné dvousystémové elektrické lokomotivy.
Příčin rozdílnosti trakčních napájecích soustav je celá řada, roli sehrály důvody politické, obranné, ekonomické i ryze technické. První elektrifikované dráhy byly ovlivněny celoživotním příklonem vynálezce Františka Křižíka ke stejnosměrnému proudu, a tak zatímco byl tehdejší I. hlavní tah Československých státních drah (ČSD) od severočeského hnědouhelného revíru po překladiště v Čierné nad Tisou elektrifikován stejnosměrnou soustavou 3 kV, elektrifikace tratí na II. hlavním tahu ČSD od sokolovské pánve přes Plzeň, Jihlavu, Brno až po Bratislavu byla vyřešena střídavou soustavou 25 kV/50 Hz.
Když byl koncem 60. let 20. století zahájen vývoj první dvousystémové lokomotivy, umožnění provozu na obou napájecích soustavách nebylo jediným požadavkem. Důraz se kladl i na výkon (4000 kW) a rychlost (160 km/h). Tehdejší soupravy dálkových vlaků přepravující se přes náročné úseky Českomoravské vrchoviny často potřebovaly dvě lokomotivy. Důležitá byla i snaha o co největší unifikaci konstrukčních prvků a jejich použitelnost u jiných typů. To bylo zohledněno i u novější stejnosměrné řady 150, která je od dvousystémové odvozena. První prototyp lokomotivy byl dokončen v roce 1973, o rok později následoval prototyp druhý a na sklonku roku 1975 bylo vyrobeno 18 sériových lokomotiv, které byly prodávány za cenu 6 500 000 Kčs. Nově vzniklá řada ES 499.0 (od roku 1988 řada 350) se tak stala výchozím typem pro rychlíkové lokomotivy Škoda II. generace. Protože všechny lokomotivy této řady přecházely po výrobě do bratislavského depa a v něm se nacházely i na sklonku roku 1992, zůstaly po rozdělení Československa ve vlastnictví slovenských železnic.
Asi nejznámější přezdívkou řady 350 je „gorila“, a to pro její velkou sílu a robustní konstrukci.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.