Jedno z nejpozoruhodnějších děl českého kubismu. Návrh domu, a to včetně interiéru a nábytku, vytvořil Josef Gočár.
Prozaik, básník a dramatik, který své dílo ukotvil v barokním pojetí světa. Zásadně kritizoval demokratický liberalismus v literatuře i v životě.
Svátek na začátku listopadu, při němž si lidé připomínají své zesnulé předky, navštěvují jejich hroby, zdobí je a zapalují svíčky.
Český katolický kněz a historik moravského původu, nejvýznamnější český byzantolog světového jména působící převážně v USA.
Český zpěvák, hudební skladatel a kapelník souboru The Melody Boys, označovaný za krále prvorepublikové taneční hudby.
Vynikající symfonik a tvůrce komorní hudby. Položil základy české kantátové a oratorní tvorbě, byl nedostižným lyrikem v písňové a sborové tvorbě, jeho vrcholné opery se staly součástí nejcennějšího pokladu české hudebně dramatické tvorby. Svým uměním patří k největším novoromantickým tvůrcům světové hudby.
Operní pěvkyně – fenomenální sopranistka. V roce 1953 byla první česká interpretka hlavní role Nastasji v opeře P. I. Čajkovského Čarodějka. Patří mezi třináct největších wagnerovských interpretek 20. století.
Nejdelší přítok řeky Moravy, tekoucí přes malebnou krajinu Národního parku Podyjí. Nachází se na území jižní Moravy a severu Rakouska.
Básník, prozaik a dramatik, jenž byl v mládí významným představitelem tzv. generace „buřičů“, později v jeho tvorbě dominoval konflikt ideálu a skutečnosti.
Filmová, divadelní a televizní herečka, dabérka. Jedna z nejobsazovanějších a nejoblíbenějších českých hereček současnosti.
Skladatel, klavírista a varhaník, sbormistr. Profesor teorie a skladby na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a HAMU v Praze. Emblematická osobnost české hudební kultury, vysoce ceněna také v zahraničí.
Severočeský rodák, česko-německý výtvarník, kreslíř, designer, ilustrátor a animátor. Do povědomí světové veřejnosti se zapsal jako tvůrce animovaného filmu Žlutá ponorka.
Jedna z prvních elektráren v Praze. V roce 2002 byly její zachovalé části prohlášeny za kulturní památku.
První dvousystémová elektrická lokomotiva Škoda a zároveň první zástupce II. generace elektrických lokomotiv Škoda. Díky v době vzniku modernímu řešení unifikace konstrukčních prvků je od ní odvozena i další významná řada 150, resp. 151.
Elektrická dvousystémová lokomotiva Škoda II. generace, dodávaná v letech 1980–1990. Stala se první dvousystémovou elektrickou lokomotivou s pulzní regulací na světě a vytvořila základ pro další v Česku rozšířené lokomotivní řady 163, 162 a 263.
Elektrická jednotka vyrobená ve dvou prototypech v letech 1990 a 1991. Ačkoli sériová výroba nebyla nikdy realizována, dvě vyrobené jednotky vozily cestující po železnicích v okolí Prahy a krátce i Ostravy do roku 2003, resp. 2009. Staly se předchůdkyněmi modernější, úspěšné a známé řady 471.
Nejrozšířenější česká elektrická jednotka, obsluhuje především příměstskou železniční dopravu v okolí Prahy a Ostravy. V době uvedení do provozu přinesla řadu dobově revolučních řešení, například klimatizaci nebo přehledný informační systém.
Ve druhé polovině 20. století nejrozšířenější československé vlakové elektrické jednotky. Jejich historie se začala psát v polovině 50. let 20. století, a přestože jejich plánovaná životnost byla 15 let, díky nadčasovému řešení a spolehlivosti byly zprovozu vyřazeny až v roce 2018.
Elektrická lokomotiva, která se měla stát prvním zástupcem elektrických lokomotiv Škoda III. generace. K sériové výrobě nikdy nedošlo, v roce 1987 byla vyrobena pouze v jediném exempláři. Ten byl v roce 1997 odstaven, později rozebrán a do provozu se již nikdy nevrátil.
První sériově vyráběný zástupce elektrických lokomotiv Škoda III. generace. V současnosti nejvýkonnější a nejrychlejší česká lokomotiva, která může být provozována ve všech sousedních zemích. Pro německého a slovenského dopravce byly navíc vyvinuty odvozené typy.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.