Jaroslav Durych

^*2. 12. 1886 Hradec Králové – ^†7. 4. 1962 Praha

Jaroslav Durych žil po smrti matky u babičky v Hradci Králové. Po pěti letech studia gymnázia byl vyloučen za četbu Ernesta Renana, studium však dokončil a roku 1906 odmaturoval. Když dostudoval lékařskou fakultu v Praze, působil jako vojenský lékař ve Vídni. Pak vykonával stejnou profesi v Užhorodě, Olomouci a do konce roku 1938 v Praze. Řídil katolicky orientované časopisy Rozmach (1923–1927) a Akord v jeho první fázi (1928–1933). V druhé polovině 30. let zastával pravicové názory, proto nesměl po válce publikovat. Jeho díla začala opět vycházet až koncem 50. let. Ještě před válkou se natrvalo usadil v Praze, kde také zemřel.

Po prvních verších na počátku 20. století se Durych na delší dobu odmlčel. Hlavním tématem jeho následující tvorby se stalo vnímání světa jako součásti řádu, který lidská vůle nedokáže ovlivnit. Stále přítomný je motiv smrti a rozkladu, což jeho dílo sbližuje s barokní literaturou. Drsný naturalismus v kombinaci s motivy pokory, chudoby a odporu vůči měšťáckému světu se objevuje v souborech próz Tři dukáty (1919), Obrazy (1922) a Tři troníčky (1923). Do doby třicetileté války zasadil svou valdštejnskou trilogii Bloudění (1929), do téhož období spadá i soubor tří povídek Rekviem: Menší valdštejnská trilogie (1930). Po válce se znovu vrátil k tématům chudoby a čistoty v textech Duše a hvězda (1969) nebo Boží duha (1969). Stranou stojí jeho knihy vzpomínek či filozofické eseje a také divadelní hry z  dějin náboženství, připomínající dramata španělského baroka.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.