Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Viktor Dyk

Viktor Dyk

Básník, prozaik a dramatik, jenž byl v mládí významným představitelem tzv. generace „buřičů“, později v jeho tvorbě dominoval konflikt ideálu a skutečnosti.


Autor: Anonymní – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/3.1927-1928/8/95.png, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9418396
Podrobné informace

*31. 12. 1877 Pšovka – 14. 5. 1931 Lopud (Jugoslávie, dnes Chorvatsko) 

Viktor Dyk studoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde vyučoval dějepis Alois Jirásek. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ale po své justiční zkoušce roku 1905 se rozhodl naplno věnovat žurnalistice a literární tvorbě. Začal redigovat časopis Lumír. Od samotného počátku těsně spolupracoval s Vinohradským divadlem. Pustil se intenzivně do politiky, což skončilo roku 1916 jeho zatčením pro velezradu. Patřil k radikálům, tzv. státoprávníkům, v jejichž programu byla česká politická samostatnost. Ve vězení překládal francouzské prokleté básníky a po půlroce byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Od konce roku 1917 působil jako redaktor v Národních listech. Později byl ve svých politických názorech Masarykovým oponentem a polemicky nahlížel na hradní politiku. Zemřel na srdeční záchvat během koupání v moři v zátoce nedaleko Dubrovníku.

Dykův verš je pravidelný, nemelodický, bez metafor, založený na opakování a ostrých pointách. Ve veršovaných povídkách Buřiči (1903) prezentuje pesimistický pohled na realitu, která boří všechny sny a ideály. Baladická báseň Milá sedmi loupežníků (1906) je příběhem lásky, zrady a smrti. Hrdinkou je dívka, jež odejde z domova do lesů, stane se milenkou loupežníků a nakonec je zradí. Pesimisticky a symbolicky vyznívá i jedna z jeho her Zmoudření Dona Quijota (1913), kde zmoudření znamená především ztrátu ideálů. Do novoklasicismu patří jeho novela Krysař (1915), čerpající svůj námět ze známé staroněmecké pověsti. Dykovy společenské i národní postoje pronikají zejména do jeho poezie z první světové války, která tvoří tzv. válečnou tetralogii: Lehké a těžké kroky (1915), Anebo (1917), Okno (1921), Poslední rok (1922), v nichž se krystalizuje představa národa jako společnosti, která ctí historické a morální hodnoty.

Použité zdroje
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.