Grafik, malíř, představitel aktivní a strukturální grafiky, jeden z nejnadanějších českých umělců. Obohatil české moderní umění o nový umělecký směr, tzv. explosionalismus.
*17. 3. 1924 Praha – †5. 12. 1968 Praha
Vladimír Boudník byl původní profesí vyučený nástrojář. Ovlivněný poválečnými hrůzami pak po druhé světové válce pokračoval ve studiích na Státní grafické škole. Celý život tvořil pro sebe a svoje výtvory nikdy neprodával, rozdával je svým kolegům a přátelům z okruhu režimem ignorované kulturní scény. Jeho první výstava se konala ve strojírenské jídelně. Později se účastnil neveřejných pražských přehlídek neoficiální umělecké tvorby, tzv. Konfrontací. Tvořil všude a neustále, často experimentoval, inspiraci nacházel na ulicích, v dělnických čtvrtích a jeho jedinečné umělecké akce, prototyp dnešních happeningů, udivovaly kolemjdoucí. Boudníka pojilo blízké přátelství se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, stal se vzorem pro hrdiny Hrabalových próz, někdy dokonce pro hlavní postavu. Za příklad může sloužit povídka Něžný barbar (1973), v níž Hrabal líčí společný život s umělcem a jeho tragický osud. Ta byla v roce 1989 zfilmována režisérem Petrem Kolihou, postavu Boudníka ztvárnil Bolek Polívka. Umělec se objevil ve filmu Jaroslava Perglera Akce v ulicích Prahy z roku 1956 a ve filmu Perličky na dně Věry Chytilové si Boudník zahrál sám sebe. V roce 1968 spáchal nezáměrnou sebevraždu, když experimentoval s oběšením. Od roku 1995 je každoročně udělována Cena Vladimíra Boudníka významným grafikům za celoživotní dílo.
Inspiraci pro svou grafickou tvorbu nacházel ve strojírenské dílně ČKD, kde pracoval. Z nepoužitelného materiálu, zbytků výroby a dalších předmětů vytvářel matrice pro tisk svých grafických děl. Takto vzniklé abstraktní grafiky nazýval grafikou aktivní. Další netradiční a originální techniku představovaly tzv. magnetické grafiky. Zde kombinoval kovové plechy a piliny, které tvaroval pomocí magnetů a poté pomocí laku a barvy vytvářel potisk. Ve své strukturální grafice často používal písek, textil a jiné pro výtvarné umění netradiční materiály a předměty. Konstruoval též Rorschachovy testy, dřevořezy, kresby s kolážemi. Věnoval se také psaní – skládal básně, psal kritiky, drobné prózy a manifesty explosionalismu. V manifestech vysvětloval podstatu nového propagovaného směru, který spočíval v tom, že každý je schopen vytvořit umělecké dílo pomocí vlastní představivosti.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.