Václav Řezáč

^*5. 5. 1901 Praha – ^†22. 6. 1956 Praha

Václav Řezáč (vlastním jménem Václav Voňavka, přijal rodné jméno manželky, spisovatelky Emy Řezáčové) se stal po ukončení abiturientského kurzu při obchodní akademii úředníkem Státního statistického úřadu, kde působil až do roku 1940. Odtud odešel do Lidových novin a po pěti letech do deníku Práce. V letech 1947–1948 vedl filmovou skupinu na Barrandově. Po válce začal spravovat nakladatelství František Borový, ELK a Máj. Roku 1949 byl jmenován ředitelem Svazu československých spisovatelů a tuto funkci vykonával až do své smrti.

Václav Řezáč psal zpočátku verše, které vydával jen časopisecky. Z 30. let pak pochází jeho knihy zaměřené na dětské čtenáře Kluci, hurá za ním (1934) a Poplach v Kovářské uličce (1934) – obě ilustroval Josef Čapek. Nejvíce se však proslavil svými psychologickými romány Černé světlo (1940), Svědek (1943) a Rozhraní (1944). Po skončení války se věnoval psaní budovatelských románů Nástup (1951) a Bitva (1954), těžících z prostředí poválečného pohraničí – tato literárně slabá díla patřila k nejčtenějším románům 50. let. Příznačné pro oba romány je černobílé ztvárnění postav jako nositelů určitých vlastností a jednoznačné rozdělení na kladné a záporné hrdiny. Václav Řezáč pracoval také na několika filmových scénářích. Na motivy jeho románu Černé světlo byl natočen film Rytmus 1934 (1980, režie Jaroslav Balík).

Upoutávka


Datace

JANOUŠEK, Pavel a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Vyd. 2. Praha: Brána, 1999. 2 sv. ISBN 80-7176-939-8.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.