Toyen

^*21. 9. 1902 Praha – ^†9. 11. 1980 Paříž, Francie

Umělecký pseudonym Toyen [toajen] (vlastním jménem Marie Čermínová), vymyšlený údajně básníkem Jaroslavem Seifertem, měl zamezit jakýmkoliv předsudkům spojeným s pohlavím. Nejvíce tvorbu Toyen ovlivnil malíř a výtvarník Jindřich Štyrský, se kterým tvořili od roku 1922 až do Štyrského smrti v roce 1942 uměleckou alianci, sdíleli tvůrčí nápady a inspirace. Oba umělecky vycházeli z kubismu a naivního umění, byli inspirováni poetismem, stali se členy avantgardního sdružení Devětsil, později spoluzakladateli Skupiny surrealistů ČSR (1934). Plni dojmů z pobytu v Paříži, kde se seznámili s avantgardními směry, založili novou odnož surrealismu – artificialismus. Ten vycházel z magického realismu Devětsilu a spojoval surrealismus s poetismem. Při své úzké spolupráci s francouzskými surrealisty navázala Toyen přátelský vztah s André Bretonem a Paulem Éluardem. Během okupace a druhé světové války byl surrealismus považován za zvrhlost, surrealisté nesměli vystavovat, a proto byla Toyen nucena tvořit tajně. Nespokojena s poválečnou situací a napjatou atmosférou v Československu se rozhodla natrvalo odejít do Paříže (1947), kde se stala členkou Bretonovy skupiny, často vystavovala své obrazy a náležela k uznávaným představitelům surrealismu.

Prostřednictvím umění se Toyen osvobozovala od konvencí tehdejšího života. Odporovala dobovému pojetí žen, propagovala feminismus v umění i osobním životě. Její tvorba byla výrazně programová, nikde se neprosazovala sama. Princip svobody uplatňovala i ve vnímání sexuality. V její tvorbě se často setkáváme se smělými eroticky silně nabitými obrazy (Ráj černochů, Legendy a pověsti z Melanésie), které byly začátkem 20. století považovány za pornografii. Své kresby publikovala v Erotické revui, její nejznámější erotickou publikaci představuje kniha Jedenadvacet (1938). Toyen byla taktéž vyhledávanou grafičkou a ilustrátorkou, většinu svých návrhů vypracovala pro nakladatelství Odeon.

 

 

DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KUČÍK, Vladislav. Barvy slečny Toyen. Vydání třetí, v Olympii první, upravené. Praha: Olympia, 2016. 237 stran. ISBN 978-80-7376-441-8.