Přirovnání označující situaci, kdy se člověku něco naprosto nepovedlo, nebo dopadl natolik zle a nešťastně, že už hůře dopadnout nemohl. Váže se ke střetu mezi vzbouřenými sedláky a císařskou armádou 26. 3. 1775.
Přirovnání „dopadnout jak sedláci u Chlumce“ označuje situaci, kdy se člověku něco naprosto nepovedlo, nebo dopadl natolik zle a nešťastně, že už hůře dopadnout nemohl. Váže se ke střetu mezi vzbouřenými sedláky a císařskou armádou 26. 3. 1775.
Selské povstání bylo vyvoláno kombinací několika faktorů. Kromě nepřiměřené roboty, kterou šlechta často po sedlácích vyžadovala nad rámec daný zákonem, postihla na přelomu 60. a 70. let 18.století české země neúroda, která s sebou přinesla vysoké ceny obilí a hladomor. Na základě fámy, že vrchnost sedlákům zatajuje existenci „zlatého patentu“, který měl dát nevolníkům svobodu, se v lednu roku 1775 začaly objevovat první známky vzpoury na Bruntálsku a Náchodsku. V únoru vzniklo tzv. selské guberno, které se snažilo o narovnání robotních povinností. Od března pak sedláci přepadali šlechtická sídla, demolovali vybavení, vyjídali sklepy a snažili se vynutit si na vrchnosti nevyžadování roboty. Výpravy byly organizované, účast na nich byla na sedlácích v rámci kolegiality vyžadována. Během března vláda vyslala vojsko, které na většině území povstání bez krveprolití potlačilo.
Výjimkou byl právě Chlumec nad Cidlinou, kde se ve dnech 25.3 houf zhruba 600-1000 sedláků pokusil násilím vstoupit do města a o den později se nedaleko chlumeckého zámku postavil dorazivšímu vojsku. Téměř neozbrojení sedláci však byli po několika salvách zahnáni na útěk, přičemž 24 z nich zahynulo buď v průběhu boje, případně se při útěku utopilo v rybníce. Při soudních procesech se zbytkem povstalců bylo popraveno 7 osob, které se dopustily trestných činů na církevním majetku a svatokrádeží. Ostatním aktérům vzpoury byly uděleny spíše menší tresty. Ačkoliv se svým rozsahem jednalo o nevelkou bitvu, naprostý krach takto nebývale rozsáhlého a dobře organizovaného odporu proti vrchnostenským povinnostem, který symbolizovala, mezi sedláky silně rezonoval. Tím dala vzniknout i samotnému přirovnání, které se brzy vžilo jako symbol tragického, nešťastného, či absolutního neúspěchu. V roce 1938 byl na místě bitvy vztyčen památník.
Selské povstání bylo vyvoláno kombinací několika faktorů. Kromě nepřiměřené roboty, kterou šlechta často po sedlácích vyžadovala nad zákonem daný rámec, postihla na přelomu 60. a 70. let české země neúroda, která s sebou přinesla vysoké ceny obilí a hladomor. Na základě fámy, že vrchnost sedlákům zatajuje existenci „Zlatého patentu“, který měl dát nevolníkům svobodu, se v lednu roku 1775 začaly objevovat první známky vzpoury na Bruntálsku a Náchodsku. V únoru vzniklo tzv. Selské „guberno“, které se snažilo o narovnání robotních povinností. Od března pak docházelo k přepadání šlechtických sídel sedláky. Ti demolovali vybavení, vyjídali sklepy a snažili se vynutit si na vrchnosti nevyžadování roboty. Výpravy byly organizované, jejich účast na sedlácích v rámci kolegiality vyžadována. Během března vláda vyslala vojsko, které na většině území povstání bez krveprolití potlačilo.
Výjimkou byl právě Chlumec nad Cidlinou, kde se ve dnech 25.3 houf zhruba 600-1000 sedláků pokusil násilím vstoupit do města a o den později se nedaleko chlumeckého zámku postavil dorazivšímu vojsku. Téměř neozbrojení sedláci však byli po několika salvách zahnáni na útěk, přičemž 24 z nich zahynulo buď v průběhu boje, nebo se při útěku utopilo v rybníce. Při soudních procesech se zbytkem povstalců bylo popraveno 7 osob, které se dopustily činů na církevním majetku a svatokrádeží, byť ostatním aktérům vzpoury byly uděleny spíše menší tresty. Ačkoliv se svým rozsahem jednalo o nevelkou bitvu, naprostý krach takto nebývale rozsáhlého a dobře organizovaného odporu proti vrchnostenským povinnostem, který symbolizovala, mezi sedláky silně rezonoval. Tím dala vzniknout i samotnému přirovnání, které se vcelku brzy vžilo jako symbol tragického, nešťastného, či absolutního neúspěchu. V roce 1938 byl na místě bitvy vtyčen památník. V období komunistického režimu pak byla bitva využívána jako symbol boje proti feudalismu a vykládána podle marxistického revolučního pojetí dějin.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.