Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Pomník svatého Václava

Pomník svatého Václava

Jeden z nejznámějších pomníků v České republice, symbol české státnosti. Stojí v horní části Václavského náměstí v Praze. Je zařazen na seznam národních kulturních památek.


ČTK/Novák Tomáš.
Podrobné informace

1913 (slavnostní odhalení)

 

Pomník sv. Václava, dílo významného českého sochaře Josefa Václava Myslbeka, představuje sousoší patronů českých zemí, jemuž dominuje jezdecká socha knížete na kvádrovém podstavci. Na společném základním soklu úhlopříčně k rohům kvádru jsou osazeny sochy svatého Prokopa (který nese tvář svého tvůrce Myslbeka), svaté Anežky České, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha (s tváří arcibiskupa Františka Schönborna), přičemž všechny sochy byly osazeny v roce 1912, jen svatý Vojtěch přibyl až o dvanáct let později. Pomník byl odlit z bronzu firmou Bendelmayer a váží 5,5 t. Jeho výška i s kopím činí 7,2 m. Na chodníku před pomníkem je umístěno datum vyhlášení Československé republiky 28. X. 1918. V roce 1979 byl kolem pomníku instalován ozdobný bronzový řetěz, jehož autorem je sochař Zdeněk Kolářský.

Potřeba vytvoření pomníku vznikla v roce 1879 po přenesení původní barokní jezdecké sochy svatého Václava na Vyšehrad. Soutěž byla vyhlášena lednu 1894 a komise přijala celkem osm návrhů, žádný však neobdržel první cenu. Druhou cenu získali Josef Václav Myslbek a Bohuslav Schnirch, každý z nich měl svůj návrh upravit a předložit komisi k dalšímu posouzení. Schnirchův projekt pojal svatého Václava jako světce, žehnajícího lidem. Myslbek pojal sochu netradičním způsobem a ztvárnil sv. Václava jako bojovníka v duchu svatovítského pokladu podle svatováclavských relikvií (meč, přilbice, drátěná košile). Po mnoha diskusích odborníků a širší veřejnosti byl realizací pověřen Myslbek. Projekt prošel řadou změn a jezdecká socha se nakonec stala dominantou sousoší a byla doplněna čtyřmi stojícími světci. Původně měl místo sv. Anežky České figurovat sv. Ivan a s osazením pomníku se na prvopočátku počítalo na rampě Národního muzea. Pomník vznikal po dobu více než 30 let. Na projektu se podílel také architekt Alois Dryák, který zajistil architektonickou úpravu, a sochař Celda Klouček, který byl autorem ornamentální výzdoby. Dnes je pomník nejčastějším místem konání demonstrací a oficiálních i neoficiálních setkání. Lidově se říká „sejdeme se pod ocasem“, „sejdeme se pod koněm“ nebo také „sejdeme se u koně“. V lednu 1969 se zde na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy a nečinnosti společnosti upálil Jan Palach.

Použité zdroje
JEŽKOVÁ, Alena. Svatý Václav a jeho pomník. První vydání. Praha: Arcibiskupství pražské, 2016. 117 stran, xxxii stran obrazových příloh. ISBN 978-80-260-9479-1.
DVOŘÁKOVÁ, Zora. Josef Václav Myslbek: umělec a člověk uprostřed své doby. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1979. 395 s., 56 s. obr. příl. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti; sv. 53.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.