Osvald Polívka

^*24. 5. 1859 Enns/Enže u Lince, Rakouské císařství (dnešní Rakousko) – ^†30. 4. 1931 Praha

 

Osvald Polívka studoval architekturu u Josefa Zítka na německé technice (dnes ČVUT). Od roku 1890 provozoval vlastní projekční kancelář. Jeho veřejné budovy významně ovlivňují dnešní vzhled Prahy.

Polívkova počáteční tvorba, např. Pražská městská spořitelna v Rytířské ulici nebo činžovní domy v Jenštejnské ulici (1895), byla ovlivněna novorenesancí Antonína Wiehla, s nímž často spolupracoval. Inspiraci vídeňskou secesí s florálními a zoomorfními prvky prozrazuje palác Topičova nakladatelství na Národní třídě (1906–1908). K jeho významným dílům patří Zemská banka Na Příkopě, palác Pražské městské pojišťovny na Staroměstském náměstí, obchodní dům U Nováků ve Vodičkově ulici či Nová radnice na Mariánském náměstí. Nejviditelnější pražskou stavbou Osvalda Polívky je Obecní dům v Praze, který navrhl a realizoval ve spolupráci s Antonínem Balšánkem v letech 1905–1912 v duchu secese ovlivněné francouzskými novobarokními vzory. Na výzdobě budov spolupracoval s předními českými výtvarníky, např. Ladislavem Šalounem, Stanislavem Suchardou, Maxem Švabinským, Janem Preislerem.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.