Jan Preisler

^*18. 2. 1872 Popovice u Berouna – ^†27. 4. 1918 Praha

Uměleckého talentu Jana Preislera si všiml již jeho učitel, který mu pomohl přesvědčit rodiče, aby jej nechali studovat v Praze. Na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM) studoval (v letech 1887–1895) pod vedením profesora Františka Ženíška. Během studia si zařídil vlastní ateliér (společně s Karlem Špillarem) a stal se členem výtvarného spolku Mánes. Nějakou dobu redigoval časopis Volné směry. Podnikal studijní cesty do Itálie (spolu s Antonínem Hudečkem) či do Francie. Ve Vídni se seznámil s Augustem Rodinem a během návštěvy Paříže s dílem Paula Gauguina. V Praze pomáhal organizovat výstavu Edvarda Muncha (1905). Akademicky činný Preisler přednášel kresbu aktu na své alma mater Uměleckoprůmyslové škole (1908–1912), později (od roku 1913) vedl část všeobecné školy na Akademii výtvarných umění (AVU), kde byl roku 1917 jmenován profesorem.

Původně byl Preisler ovlivněn novoromantismem, impresionismem a symbolismem soudobých básníků, především Julia Zeyera (Píseň o hoři dobrého juna Romana Vasiliče), Antonína Sovy a Otokara Březiny. Tíhnul k realistickému zobrazení a pravdivosti v umění. Při své práci na knižní grafice si pod vlivem tvorby Alfonse Muchy pohrával s dekorativností secese. K jeho nejznámějším dílům patří návrhy výzdob interiérů, např. mozaika vytvořená pro Zemskou banku v Praze (1909–1910) či výzdoba Palackého sálu Obecního domu v Praze (1910–1912). Celým Preislerovým dílem prochází také téma melancholie a smutku (Černé jezero), v rámci něhož pracoval na zobrazení pocitů moderního člověka: vykořeněnosti a osamocení, touhy po návratu do přírody, nostalgie a očekávání (triptych Jaro). Preisler zasahoval do tajemného světa fantazií, uměl zachytit melancholické nálady, nenaplněné erotické touhy a osudové zvraty. Pro řadu jeho děl jsou také typické motivy pokušení a svádění (Milenci, Adam a Eva, Pokušení). Průkopnicky zkoušel pracovat s čistými barvami a kontrasty, zjednodušenou kompozicí a iluzivním prostorem.

 

DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KOTALÍK, Jiří. Jan Preisler. 1. vyd. Praha: Odeon, 1968. 83 s. Malá galerie; sv. 7.
MICHALOVÁ, Rea. Klasicismus v moderním umění. Praha: Michal's Collection, 2007. 287 s. ISBN 978-80-239-9089-8.
PREISLER, Jan et al. Jan Preisler: nově objevené obrazy = newly discovered paintings. Překlad Hana Logan. Praha: Národní galerie, 2018. 71 stran. ISBN 978-80-7035-705-7.
WITTLICH, Petr a PREISLER, Jan. Jan Preisler: kresby: [monografie s ukázkami z výtvarného díla]. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 204 s.
WITTLICH, Petr et al. Jan Preisler: 1872-1918. 1. vyd. Praha: Obecní dům Praha, 2003. 355 s. ISBN 80-86339-19-X.