Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
František Ženíšek

František Ženíšek

Malíř a kreslíř, vyznačoval se technicky vytříbeným akademickým způsobem tvorby. Byl velkým vlastencem a výrazným představitelem generace Národního divadla.


ČTK/Autor neznámý.
Podrobné informace

*25. 5. 1849 Praha – 15. 11. 1916 Praha

František Ženíšek pocházel z bohaté obchodnické rodiny. Již v dětství projevil výtvarné nadání. Na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) studoval od roku 1863 do roku 1874 s dvouletou přestávkou, během níž navštěvoval Akademii ve Vídni (1865–1866). Roku 1877 si spolu s Antonínem Chittussim otevřel vlastní ateliér v Praze. Podnikl cesty do Belgie, Francie, Itálie nebo Holandska. Byl členem Umělecké besedy, učil na pražské Uměleckoprůmyslové škole (UMPRUM, dnes VŠUP, 1885–1896), kde byl jeho asistentem Jakub Schikaneder, poté na pražské Akademii výtvarných umění (1896–1915). Už za svého života byl velmi uznávaným a vyhledávaným malířem alegorií, portrétů a historických námětů. Jeho obrazy odrážejí atmosféru obrozenecké doby. Mladá generace malířů nicméně často kritizovala Ženíška za jeho přílišnou akademičnost a okázale manifestované vlastenectví.

Ženíškova díla se inspirovala renesancí a romantismem a byla ovlivněna tvorbou starých mistrů. Náměty pro své obrazy hledal Ženíšek často ve starých bájích a pověstech. Jeho nejznámějším dílem se stala výzdoba stropu hlediště Národního divadla. Jedná se o osm alegorických ženských postav, múz, které jsou namalovány kolem hlavního lustru a ztělesňují jednotlivá umění (Architektura, Sochařství, Malířství, Tanec, Mimika, Epika, Lyrika a Hudba). Ženíšek také vyzdobil prostory foyer (ve spolupráci s Mikolášem Alšem) a navrhl oponu, která byla zničena při požáru v roce 1881 (novou oponu vytvořil Vojtěch Hynais). Navrhoval mozaiková okna pro pražské kostely sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a sv. Ludmily na Vinohradech, dále vzorové kartony pro nástěnné malby v Grégrově a Smetanově sále Obecního domu, lunety v Národním muzeu a sgrafita pro Staroměstskou vodárnu. Ženíšek se rovněž věnoval malbě portrétů českých historických postav a významných osobností své doby (Oldřich a Božena, portréty císaře Františka Josefa I., hraběte Karla III. Schwarzenberga). Obraz Oldřich a Božena, který převedl Bedřich Housa do známkové podoby, a zvítězil v anketě o nejkrásnější českou známku roku 2009.

 

 

 

Použité zdroje
DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
DVOŘÁK, František. O Národním divadle: zastavení s Františkem Dvořákem. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 94 s. ISBN 978-80-7422-057-9.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŽENÍŠEK, František a BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, Naděžda, ed. František Ženíšek (1849-1916): [Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna, Praha, 2005]. V Praze: Národní galerie, 2005. 251 s. ISBN 80-7035-315-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.