Cyril a Metoděj

Cyril ^*827 Soluň, Byzantská říše (dnešní Řecko) – ^†14. 2. 869 Řím, Papežský stát (dnešní Itálie)

Metoděj ^*813 Soluň, Byzantská říše (dnešní Řecko) – ^†6. 4. 885 Morava

Svatý Konstantin (Cyril), zvaný Filosof, byl významný teolog a řečník. Krátce před svou smrtí přijal řeholní jméno Cyril, pod nímž je také známější. Svatý Metoděj, křestním jménem Michal, přijal jméno Metoděj v klášteře.

Bratři přišli na Velkou Moravu na jaře 863 na pozvání knížete Rostislava, díky jehož podpoře dosáhla jejich mise velkého úspěchu. Konstantin byl hned po smrti prohlášen za světce. Metoděj byl ustanoven panonským a moravským arcibiskupem se sídlem v Sirmiu (dnešní Sremské Mitrovici v severním Srbsku). Cestou na své působiště byl však zajat bavorskými biskupy, kteří jej dva a půl roku věznili ve švábském klášteře Ellwangen. Poté se vrátil na Moravu, kde významně přispěl k rozvoji velkomoravské literární školy. V České republice je svátek Cyrila a Metoděje, slavený 5. července, státním svátkem.

Za základ slovanského jazyka vzali bratři nářečí, jímž mluvilo slovanské obyvatelstvo v okolí Soluně. Konstantin pro něj vytvořil samostatnou abecedu. Tento jazyk se stal prvním spisovným jazykem Slovanů (staroslovenština), pro písmo se ujal název hlaholice. Do tohoto jazyka přeložili výbor z evangelií. Po příchodu na Velkou Moravu za pomoci svých učedníků přeložili všechna čtyři evangelia, ostatní knihy Nového zákona a žaltář. Mezi nejznámější literární díla velkomoravské školy patří veršovaný Proglas, tj. předmluva k překladu evangelií, který složil pravděpodobně sám Konstantin. Význačné jsou také prozaické životopisy věrozvěstů, Život Konstantinův a Život Metodějův.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.