Zlín Z-37 Čmelák

Zlín Z-37 (též známý jako Let Z-37) je československý jednomotorový zemědělský letoun vyráběný ve spolupráci firem Moravan Otrokovice a Let Kunovice od začátku 60. let do konce 80. let minulého století.

Historie tohoto letounu začíná na konci 50. let minulého století, kdy byl pod společnou koncepcí (XZ-37) leteckých továren Moravan Otrokovice a Let Kunovice představen první prototyp letounu s motorem M-462 RF (modifikace sovětského motoru Ivčenko AI-14), který vykonal svůj první let 29. 6. 1963. Let byl úspěšný a brzy poté následovaly první objednávky a sériová výroba samonosného dolnoplošníku s celokovovými křídly a trupem. Protože byl navržen jako zemědělský letoun, má Z-37 vysoký podvozek, který zajištuje bezpečnou vzdálenost vrtule od země, čímž umožňuje velmi nízkou přistávací rychlost. Jednou z nejdůležitějších částí zemědělských letounů je nádrž pro přepravu chemikálií – v Z-37 je umístěna za pilotní kabinou a má objem 650 l.

Letoun se vyráběl v mnoha verzích a kromě svého uplatnění  v zemědělství se hojně používal jako školní letoun či pro vlečení větroňů. Sériová výroba trvala od roku 1965 až do roku 1987. Do roku 1971 se vyráběla základní verze Z-37 a od roku 1971 se začal vyrábět model Z-37A se zesílenou konstrukcí. Následovala dvousedadlová verze X-37A-2, XZ-37T s novým motorem Walter-M601 a další verze s drobnými modifikacemi. Pohonná jednotka letounu (M-462 RF) o výkonu 315 koní umožňovala maximální rychlost 270 km/h, dolet 640 km a dostup 4 050 m. Hmotnost prázdného stroje činila 985 kg, maximální vzletová hmotnost 1 850 kg. Křídla letounu mají rozpětí 12,22 m a délka trupu je 8,55 m. Bylo vyrobeno více než 700 kusů, které se používaly nejenom v Československu (v rámci Agroletu, ČSA, Slov-air), ale i ve Východním Německu, Bulharsku, Maďarsku, Finsku, Indii, Iráku, Velké Británii, Jugoslávii a dalších zemích. Počátkem 90. let začal letoun společně se zánikem systému jednotných zemědělských družstev postupně ztrácet své místo v provozu. Dodnes se však používá v různých leteckých klubech, třebaže ne ve velkém počtu. Zájemci si jej mohou prohlédnout v Leteckém muzeu v pražských Kbelích, v muzeu v Kunovicích, v Muzeu letectví nedaleko Bělehradu (v dnešním Srbsku). Stroj byl k vidění dokonce i ve známém československém filmu Vesničko má středisková.

NĚMEČEK, Václav. Československa letadla (1918-1945), Praga E-114. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983