Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín

V důsledku iniciativy tehdejších domácích politických elit byl areál současného Vyšehradského hřbitova od konce 60. let 19. století zamýšlen jako budoucí pohřebiště českých osobností veřejného a kulturního života, jako hřbitov předních reprezentantů českého národa. Architektonický ráz Vyšehradského hřbitova byl inspirován typem italských pohřebišť ve stylu Campo Santo. Koncem 19. století nabyl hřbitov své dnešní podoby stavbou novorenesančních arkád podle projektu Antonína Wiehla. V současnosti patří pražský Vyšehradský hřbitov mezi nejvýznamnější hřbitovy svého druhu na světě. Ústředním bodem hřbitova je monumentální hrobka Slavín, v níž jsou uloženy ostatky 55 mužů a žen, považovaných za symbolické postavy české kulturní elity. V roce 1996 sem byly zatím jako poslední uloženy ostatky světoznámého dirigenta Rafaela Kubelíka. Areál hřbitova, který hrobku Slavín obklopuje, reprezentuje svojí skladbou zde pohřbených osobností průřez kulturními a politickými dějinami Čech a považuje se právem za český národní panteon. Jsou zde mimo jiné pohřbeni přední čeští skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, operní pěvkyně Ema Destinnová, malíř Alfons Mucha anebo nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 profesor Jaroslav Heyrovský. Technickým zpracováním zaujme náhrobek architekta Jana Kaplického († 2009), proslaveného řadou realizací a staveb zejména na britských ostrovech. Symbolicky je na tomto hřbitově pohřbena Milada Horáková, česká politička a ikona boje za ženská práva, oběť vykonstruovaných komunistických politických procesů z počátku 50. let.

Z řady osobností, na Vyšehradském hřbitově pochovaných, které formovaly tvář moderní české kultury, je zapotřebí zmínit Karla Čapka, který společně se svým bratrem Josefem poprvé použil slovo robot a jehož divadelní hra Matka je dodnes symbolem literárního humanismu a demokratické myšlenky. Unikátem je na Vyšehradském hřbitově společný hrob „herců bez rodin“, který se posléze stal pomníkem nejen předních hereckých osobností. Je zde rovněž pochována česká básnířka a písničkářka Zuzana Navarová, jejíž hudební výraz, založený na koláži multietnických prvků, si získal pozornost české hudební kritiky.

LIŠKA, Václav a WOITSCH, Jiří. Antonín Wiehl: místa paměti. Praha: České vysoké učení technické v Praze, [2011?]. 120 s. ISBN 978-80-01-06353-8.
POTOČEK, Václav. Vyšehradský hřbitov. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 61 s., [6] s. obr. příl. ISBN 978-80-86946-72-6.