Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Tvrdohlaví

Tvrdohlaví

Umělecká skupina působící koncem 20. století, která svou tvorbou navázala na meziválečnou uměleckou skupinu Tvrdošíjní a stala se prvním českým uskupením výtvarníků mimo oficiální režimní organizace od roku 1968.


Setkání bývalých členů výtvarné skupiny Tvrdohlaví. ČTK/Peška Stanislav.
Podrobné informace

Skupina Tvrdohlaví byla oficiálně založena 3. 6. 1987 ve Slováckém salonku pražského Obecního domu. Založení skupiny, jehož iniciátory se stali malíři Jiří David a Stanislav Diviš, její členové prezentovali na své první výstavě Tvrdohlaví, která se uskutečnila v Praze v Lidovém domě. Významným členem byl také malíř a sochař Jaroslav Róna. Skupinu tvořilo celkem devět výtvarníků. Z Akademie výtvarných umění (AVU) se kromě Davida a Diviše přidal také sochař a později vysokoškolský učitel Michal Gabriel, malíř Petr Nikl a sochař Čestmír Suška. Z Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP, UMPRUM) se ke skupině hlásil český sochař s bulharskými kořeny Stefan Milkov, sochař a malíř František Skála ml. a sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský. Manažerem se stal režisér a scenárista Václav Marhoul. Skupina existovala do roku 1991, kdy byla oficiálně rozpuštěna. Do té doby uspořádala řadu domácích a zahraničních výstav (ve Francii a v Dánsku). V roce 1999 byla její činnost obnovena. Marhoul v letech 2000–2004 založil a řídil společnost Galerie Tvrdohlaví, s. r. o., která díla členů skupiny vystavovala a prodávala.

Tvrdohlaví navázali na skupinu Tvrdošíjní nejen svým názvem, ale také ústřední myšlenkou uskupení, která byla reakcí na aktuální politickou a sociální situaci ve státě. Členové seskupení požadovali zejména svobodu uměleckého projevu. Skupina se stavěla proti vymezení jakéhokoliv kolektivního programu, byla jak proti politické moci, tak proti dobové politické opozici a undergroundu. Její vznik a působení však nebyl veden odporem vůči tradici. Charakteristickým rysem tvorby těchto autorů byl jasně a silně vyjádřený exotismus. Skupina vycházela z české tradice, byla inspirována tvorbou Jana Zrzavého, Františka Bílka a Josefa Váchala. Ve své době působila novátorsky, tematicky často čerpala z mýtů, symbolů a podvědomí. I členové skupiny, kteří se navzájem značně odlišovali svou výrazovou a kulturní orientací, zůstávali dlouho propojeni díky společně sdíleným názorům.

Použité zdroje
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
TVRDOHLAVÍ a OLIČ, Jiří, ed. Výtvarná skupina Tvrdohlaví: 1987-1999. Česko: Silver Screen, 1999. 219 s. ISBN 80-238-3863-6.
TVRDOHLAVÍ. Tvrdohlaví 2015. Překlad Stephan von Pohl. V Litomyšli: Galerie Miroslava Kubíka, 2015. 71 stran. Edice katalogů Galerie Miroslava Kubíka; 11. svazek. ISBN 978-80-7437-169-1.
TVRDOHLAVÍ. Tvrdohlaví po 20 letech. V Ostravě: Galerie výtvarného umění, 2008. 67 s. ISBN 978-80-85091-84-7.
TVRDOHLAVÍ. Tvrdohlaví: [katalog výstavy skupiny Tvrdohlaví, Městské kulturní středisko Havířov, Výstavní síň V. Wünsche, červen-červenec 1989. Havířov: Městské kulturní středisko Havířov, 1989. [26] s. ISBN 80-900008-1-9.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.