Turistika

Turistika představuje tradiční pohybovou aktivitu spojenou se snahou o poznání přírodních krás a kulturních památek. Původní rádius omezený možnostmi pěší turistiky byl brzy rozšířen využitím dopravního prostředku pro přiblížení se k cíli, odkud se pak naplánovala trasa turistického pochodu. Původně byla turistika výhradně pěší aktivitou, dnes se pěstuje také cykloturistika, vodáctví či v zimě běh na lyžích. Vše spojuje a do turistiky tyto činnosti řadí zacílení na aktivní pohyb. Popularizace turistiky dala vzniknout turistickému průmyslu a spolu s jeho nástupem začali čeští turisté stavět v turistických oblastech chaty, kde bylo možné se občerstvit nebo i přespat. Z celkem asi 120 chat vystavěných Klubem českých turistů lze jmenovat známou Luční boudu, Výrovku v Krkonoších nebo chatu Zvičina v Podkrkonoší. Výsledkem turistických aktivit je také nejhustší síť značených turistických cest na světě. Díky zálibě v turistice se začaly stavět četné rozhledny, které se staly dalším českým turistickým fenoménem. Z původních 400 jich dodnes existuje asi 200, například ta na Vlčí hoře z roku 1889, ale staví se další.

V českém prostředí se turistika začala rozvíjet v první polovině 19. století, vášnivého turistu té doby představuje básník Karel Hynek Mácha, jehož památná cesta z Mělníka na Bezděz v roce 1832 je dnes značenou turistickou trasou. Tehdejší turistika měla silně vlastenecký náboj a rozvíjela se v řadě společenských organizací. Nejvýznamnější z nich je dodnes fungující Klub českých turistů (KČT), založený roku 1888 a zprvu vedený národopiscem a vlastencem Vojtou Náprstkem. Členové spolku byli zvýhodněni například levnějším jízdným ve veřejné dopravě a vznik spolku tak pomohl turistiku zpřístupnit širší veřejnosti, která se organizovaných turistických akcí dodnes ráda účastní.Vzniku KČT předcházelo mimo jiné založení tělovýchovné organizace Sokol v roce 1862, jež pořádala některá setkání namístech symbolických pro českou historii (např. na hoře Říp). Z novějších, přesto již tradičních turistických počinů lze uvést nejmasovější český dálkový pochod Praha–Prčice, organizovaný každoročně od roku 1966, který bylzvěčněn například i ve stejnojmenné písni baviče a hudebníka Ivana Mládka. Podobně populární bývala i akce Sto jarních kilometrů, organizovaná od roku 1957, při níž byly odchozené kilometry zapisovány do průkazky „Buď fit!“ a po splnění turista dostal odznáček.

FRAŇKOVÁ, Soňa. Motivy a formy cestování. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.

DANEŠ, František, ed., FILIPEC, Josef a ČERVENÁ, Vlasta. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vyd. 1. Praha: Academia, 1978. 799 s.