Studio Ypsilon

1963–1978, Liberec; 1978–, Praha

Počátky Studia Ypsilon (lidově tzv. Ypsilonka) sahají do roku 1963, kdy v bývalém libereckém kině začal působit amatérský soubor místního loutkového divadla (později známého pod jménem Naivní divadlo) v čele s výraznou osobností režiséra a dramatika Jana Schmida. Během následujících let se Studio Ypsilon rozrostlo o další umělce (herce, loutkoherce či výtvarníky), hostovalo ve významných divadlech a na konci 60. let již bylo jednou ze dvou profesionálních scén Naivního divadla. Roku 1978 se Ypsilon přestěhovalo z Liberce do centra Prahy – do historického domu ve Spálené ulici, kde nejprve působilo ve spojení s dalšími divadly. Na počátku 90. let se však zcela osamostatnilo a k jevištní produkci si v novém prostoru postupně přizpůsobilo dva sály: větší, zachovávající původní architekturu domu, a menší, studiového typu. Od roku 1996 je součástí Ypsilonky platforma Studio Studia Ypsilon, jež úzce spolupracuje s DAMU.

V Praze se Studio Ypsilon brzy stalo divácky úspěšným, a to nejen díky hrám a režii Jana Schmida (Michelangelo Buonarroti /1974/, Třináct vůní /1975/, Život a smrt K. H. Máchy /1978/ aj.), ale také přičiněním předních českých herců (v souboru se vystřídali např. Jana Synková, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Oldřich Navrátil, Martin Dejdar, Oldřich Kaiser či Marek Eben) a dalších umělců (dramaturga Zdeňka Hořínka a později Jaroslava Etlíka), zejména však kvůli své specifické poetice. Poetika Studia Ypsilon byla od počátku výrazně autorská – už během zkoušení využívá divadelní soubor techniky kolektivní improvizace, ze které vzejdou inscenace konkrétního a pevného tvaru, jež respektují individuální osobnosti celého ansámblu. Typickým znakem poetiky Ypsilonky je také její všestrannost, zpracovávající fikci i realitu a zahrnující celé spektrum inspiračních zdrojů: loutkové divadlo, středověké drama či výtvarné umění. Významná je pro Studio Ypsilon také hudba, reprezentovaná zejména tvorbou bratří Ebenů a díly skladatele Miroslava Kořínka.

Studio Ypsilon.

Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4.
ETLÍK, Jaroslav, ed., SCHMID, Jan, ed. a CZECH, Jan. Čtení o Ypsilonce: prvních třicet let: [především léta 1988-1993, portréty tvůrců a jiné]. Praha: Direkta, [1993?]. 143 s. ISBN 80-900272-7-X.
Historie. In: Studio Ypsilon [online]. CTECH s.r.o.: ©2014 [cit. 10. 2. 2020]. Dostupné z: http://www.ypsilonka.cz/o-divadle/historie#content.
HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo mezi modernou a postmodernou. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 207 s. ISBN 80-902482-3-3.
SCHMID, Jan, JUST, Vladimír a ETLÍK, Jaroslav. Cesta Ypsilon, aneb, Od počátku k dnešku. Praha: Studio Ypsilon, [2014]. 325 s. ISBN 978-80-905816-0-9.