Stříbro a české země ve středověku a raném novověku

Stříbro v českých zemích těžili už během starověku Keltové a využívala je i česká knížata. Skutečný rozvoj jeho těžby však nastal až ve 13. století za vlády přemyslovských králů. Prvním skutečně významným centrem se stala Jihlava, která získala horní práva od krále Václava I. v roce 1249. Ke konci století se však pozornost upřela především ke Kutné Hoře, jejíž mimořádně bohatá naleziště neměla v tehdejší Evropě obdoby. Bouřlivý rozvoj těžebních aktivit přiměl v roce 1300 krále Václava II. k vydání nového horního zákona, jímž ustanovil centrální královskou mincovnu v Kutné Hoře a zavedl novou jednotnou minci, proslulý pražský groš. Bohatství kutnohorských dolů pokrývalo ve 14. století až třetinu veškeré evropské produkce stříbra. Stalo se tak základem ekonomické prosperity českých zemí a hlavní oporou moci českých vládců.

Rozvinutou těžbu stříbra v Českém království výrazně narušily až husitské války, kdy množství horníků Kutnou Horu opustilo a velká část šachet byla zatopena. V 16. století však nově objevená naleziště v Krušných horách (Jáchymov), u Příbrami a u Českých Budějovic Čechám umožnila znovu získat postavení „stříbrné velmoci“. Jeho symbolem byla nová standardní měna zvaná tolar, která v roce 1547 definitivně nahradila pražský groš. Stále se zvyšující náklady na těžbu a masivní příliv levného stříbra z amerických dolů přivedly na konci století těžbu stříbra v českých zemích k definitivnímu útlumu. Dnes její památku připomínají především velkolepé umělecké památky v Kutné Hoře a Jáchymově.

VOREL, Petr. Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých zemích. 2., rozš. vyd. Praha: Havran, 2004. 577 s., xxxi s. barev. obr. příl. ISBN 80-86515-40-0.