Stella Zázvorková

^*14. 4. 1922 Praha – ^†18. 5. 2005 Praha

Stella Zázvorková pocházela z umělecky orientované rodiny. Na konzervatoř však po střední škole nebyla přijata a pokračovala ve studiu cizích jazyků. K herectví se přesto dostala již v letech 1939–1940 v Herecké škole D 40, založené Emilem Františkem Burianem. Jako herečka začínala roku 1941 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové, po skončení druhé světové války účinkovala postupně v řadě pražských divadel (Větrník, Divadlo satiry, Realistické divadlo a další). Roku 1955 dostala angažmá v divadelním souboru Jana Wericha, který objevil její výrazný komediální talent, a až do roku 1993 byla členkou Městských divadel pražských. Její domovskou scénou bylo Divadlo ABC.

Ve filmu se Zázvorková objevila počátkem 40. let v roli prodavačky ve snímku Otakara Vávry Šťastnou cestu (1943). Během své následující kariéry hrála v bezmála 200 filmech a inscenacích mnoha významných českých komediálních tvůrců, jako jsou Martin Frič, Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Zdeněk Podskalský, Jan Hřebejk aj. K jejím slavným snímkům patří mj. komedie Anděl na horách (1955), Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976), Pane, vy jste vdova! (1970), Utrpení mladého Boháčka (1969), Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) či Pelíšky (1998). Zázvorková účinkovala také v mnoha televizních hrách a inscenacích. Největší popularitu jí získaly zvláště televizní seriály, kterých natočila celou řadu. Patří k nim např. 30 případů majora Zemana (1974–1979), Žena za pultem (1977), Létající Čestmír (1984), Arabela (1980) či Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993). Často se objevovala i ve filmových a televizních pohádkách, kde ztělesňovala královny, chůvy i babičky. Je známá také jako rozhlasová herečka a vypravěčka pohádek.

V divadle i ve filmu ztvárňovala Zázvorková nejčastěji komediální role a v dramatech se objevovala jen zřídka. Její komický talent byl vysoce oceňován a Jan Werich ji dokonce nazýval jedním z mála českých ženských klaunů. Doménou Zázvorkové byly temperamentní, hlasité a výřečné ženské charaktery, drbny, semetriky a hubaté manželky. Dokázala však zahrát širokou škálu výrazů od nedůtklivých paniček a nepříjemných úřednic až po vřelé maminky a laskavé babičky. Za své herecké umění získala řadu ocenění, mezi nimi Cenu Thálie za celoživotní dílo (2001) a Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2004). Českým lvem byla vyznamenána také za nejlepší ženský herecký výkon, a to za jednu z hlavních rolí ve smutné komedii Vladimíra Michálka Babí léto (2001).

BRABEC, Jan et al. Dějiny českého divadla. [Díl] 4, Činoherní divadlo v Československé republice a za nacistické okupace. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 706 s.
FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. 1. vyd. Praha: Libri, 2006-2008. 3 sv. ISBN 80-7277-331-3.
PTÁČEK, Luboš, ed. et al. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000. 514 s. ISBN 80-85839-54-7.