1888–, Praha
Novorenesanční budova Státní opery byla postavena z iniciativy pražské německé obce na pražských Vinohradech podle plánů architektonického ateliéru Fellner a Helmer. Divadlo bylo otevřeno 5. 1. 1888 a repertoár byl zpočátku zaměřen na německá operní představení. Ředitelem se stal režisér Angelo Neumann, kterému se podařilo vyzdvihnout scénu na evropskou úroveň (působil zde krátce např. Gustav Mahler). Na Neumannovu činnost navázali ředitelé Alexander Zemlinsky a Georg Széll. Během druhé světové války byla budova obsazena nacisty.
V roce 1945 se divadlo otevřelo české veřejnosti pod názvem Divadlo 5. května (později Velká opera 5. května), a to z iniciativy skladatele Aloise Háby a režisérů Václava Kašlíka a Antonína Kurše. Scéna se vyznačovala inovativně zpracovanými inscenacemi – příkladem jsou Hoffmannovy povídky (1946) od režiséra Alfréda Radoka či Kašlíkova Prodaná nevěsta (1946). V roce 1948 byla scéna přičleněna k Národnímu divadlu a v roce 1949 začala působit pod novým názvem Smetanovo divadlo. Mezi lety 1967–1973 pak byla budova rekonstruována. V divadle, nově vybaveném moderní technikou, se poté hrála náročná opera i balet a hostovaly zde také zahraniční soubory (např. Vídeňská státní opera).
V roce 1992 byla scéna přejmenována na Státní operu Praha a osamostatnila se. Prvním ředitelem byl ustanoven režisér Karel Drgáč, za jehož působení divadlo uvádělo kriticky oceňované inscenace. Později na tento koncept částečně navázal ředitel Daniel Dvořák. Scéna se nicméně potýkala s častými personálními změnami a spory o financování. V roce 2011 bylo rozhodnuto o znovuspojení Státní opery s Národním divadlem – soubory obou scén byly sloučeny, sbory a orchestry však dále působí samostatně.
V roce 2016 započala další rekonstrukce scény. Provoz byl znovu zahájen 5. 1. 2020, na výročí prvního otevření divadla. V současné době je Státní opera jednou ze scén Národního divadla a působí zde zejména operní a baletní soubory. Představuje největší jevištní prostor v Čechách.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.