Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Slavnostní dokončení 1754

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monumentální pomník, který byl postaven na Horním náměstí v historickém jádru Olomouce k oslavě Boha císařským architektem Václavem Renderem v letech 1716–1754. Tento sloup vyjadřoval poděkování za konec moru v roce 1716 a byl po mariánském sloupu na sousedícím Dolním náměstí dalším sloupem navrženým a provedeným stejným architektem. Sloup Nejsvětější Trojice, bohatě zdobený a mnohem velkolepější než sloup mariánský, symbolizoval rovněž oslavu katolické církve. Umělecky se toto dílo stalo také projevem lokálního patriotismu. Téměř všechny jeho mistry však postihl nešťastný konec. Autor sloupu zemřel již při započetí stavby, odkázal však svůj majetek na její dokončení. Konečné podoby sloupu se nedočkali ani jeho stoupenci, ani autoři četných plastik Filip Sattler a Ondřej Zahner. Slavnostního vysvěcení se zúčastnila i sama císařovna Marie Terezie s manželem. O čtyři roky později během obléhání pruskou armádou byl sloup Nejsvětější Trojice několikrát zasažen, nakonec byl však před zničením zachráněn díky snaze olomouckých občanů.

Sloupu dominují pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice s archandělem Michaelem a Nanebevzetím Panny Marie umístěné na hlavní části sloupu, tzv. dříku. Dolní část sloupu je rozdělena do tří pater a obklopena 18 sochami svatých a 14 reliéfy. Na nejvyšším patře jsou zobrazeni svatí spojení s pozemským životem Ježíše. V prostředním patře jsou zastoupeni moravští světci včetně Cyrila a Metoděje a na spodním patře se nachází socha českého patrona sv. Václava a dalších světců, např. sv. Mořice. Zajímavou sochou je postava Jana Sarkandera, kněze umučeného na začátku třicetileté války, který v době vzniku sloupu ještě nebyl ani blahoslaven, natož svatořečen. Stavitelé se zde dopustili porušení tradice a podstoupili riziko možných sporů s Vatikánem. Na reliéfech je zobrazeno dvanáct apoštolů a alegorie Víry, Naděje a Lásky. Součástí sloupu, jehož výška činí 35 metrů, je také vnitřní malá kaple s reliéfy vypravujícími příběh Kaina a Ábela.

BURIAN, Jan. Baroko v Čechách a na Moravě = Baroque Bohemia and Morava = Der Barock Böhmen und Mähren = Le baroque Boême et Moravie = Barocco Bohemia e Moravia = Barroco Bohemia y Moravia: [Fotogr. 1. vyd. [S.l.]: BB art, 1993. 375 s.
ČECHMÁNKOVÁ, Milada. Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Olomouc: Jednota Orel Olomouc, [2008?]. 48 s. ISBN 978-80-254-3751-3.
JEMELKOVÁ, Simona a ZÁPALKOVÁ, Helena. Sloup Nejsvětější Trojice Olomouc. 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc, 2008. 140 s. ISBN 978-80-254-3284-6.
PERŮTKA, Marek, ed. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2001. 100 s. ISBN 80-238-7403-9.
LOS, Petr a BRABCOVÁ, Jitka. Svatí na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci = Saints on the Holy Trinity Column in Olomouc = Die Heiligen der Dreifaltigkeitssäule in Olmütz. Olomouc: Danal, 2002. [44] s. ISBN 80-85973-94-4.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.