Rožmberkové

Rod Rožmberků vznikl v první polovině 13. století jako jedna z větví rozsáhlého jihočeského rodu Vítkovců. Za zakladatele rodu je považován Vítek III. z Prčice, přídomek „z Rožmberka“ pak začal užívat jeho syn Vok. Od 13. století Rožmberkové postupně vytvářeli v jižních Čechách rozsáhlou rodovou enklávu, která nakonec zahrnula většinu jihočeského území a stala se největší a nejucelenější aristokratickou državou v českém státě. Kromě Rožmberka do ní patřilo panství Český Krumlov, který byl od 14. století jejím centrem, a také Nové Hrady, Třeboň, Bechyni, Sedlčany aj.

Svou ekonomickou a vojenskou mocí Rožmberkové získali mezi českou šlechtou výsadní postavení a podle tradice, která byla na konci 15. století i kodifikována, jim v Českém království náleželo první místo v nejdůležitějších institucích hned za panovníkem. Několikrát vystoupili jako konkurenti či přímo protivníci českých králů, zároveň však opakovaně přispívali k ekonomické i politické stabilitě v království. V době husitské i po nástupu evropské reformace patřili k oporám katolické frakce v Čechách. Vrcholu moci dosáhli v 16. století, kdy pronikli mezi říšskou šlechtu a usilovali o polský trůn. Protože Vilém z Rožmberka ani jeho bratr Vok nepřivedli na svět dědice, po smrti Petra Voka v roce 1611 rod vymřel po meči.

Více než třísetleté působení Rožmberků zanechalo nesmazatelné stopy v politickém, hospodářském i kulturním životě českých zemí. Členové rodu po sobě zanechali desítky kostelů, hradů či zámků a na svých panstvích vyvíjeli bohatou stavební a kulturní činnost. Projevovali intenzivní zájem o historii, což dokládá vynikající rodový archiv i tzv. Historie Rožmberská od Václava Březana, významné historické dílo počátku 17. století. Svou intenzivní ekonomickou činností (pivovarnictví, sklářství a především rybníkářství) Rožmberkové také výrazně přispěli k ekonomickému rozvoji a krajinné podobě jižních Čech.

Nejvýznamnější představitelé:

• Vok I. z Rožmberka (^† 6. 1262) – zakladatel hradu Rožmberk a Vyšebrodského kláštera, který byl zároveň rodovou hrobkou.
• Petr I. z Rožmberka (^† 10. 1347) – nejvyšší komorník Království českého. Na jeho podnět vznikla Kniha rožmberská, nejstarší česky psané právní dílo, a tzv. Vyšebrodský cyklus, přední památka českého gotického malířství.
• Oldřich II. z Rožmberka (^* 1. 1403 – ^†28. 4. 1462) – významný představitel katolické strany za husitských válek a jeden z hlavních protivníků husitů.
• Vilém z Rožmberka (^* 3. 1535 – ^†31. 8. 1592) – nejvyšší purkrabí Království českého, vůdce umírněných šlechtických stavů, významný renesanční kavalír a mecenáš. Dvakrát byl kandidátem na polský trůn.
• Petr Vok z Rožmberka (^* 10. 1539 – ^†6. 11. 1611) – významný mecenáš a zástupce české protestantské šlechty, jehož smrtí vymřeli Rožmberkové po meči.

BALOG, Peter et al. Rožmberkové: rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Vyd. 1. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 751 s. ISBN 978-80-85033-31-1.