Revoluce let 1848–1849 v českých zemích

Revoluce roku 1848 byla vyústěním dlouhodobé společenské nespokojenosti s dosavadním absolutistickým režimem Rakouského císařství, v němž sílilo volání po zavedení konstituční monarchie a garanci občanských práv.

Již 12. 3. 1848 se pod vlivem revolučních událostí v Itálii sešlo v pražských Svatováclavských lázních veřejné shromáždění, které v petici císaři požadovalo zavedení rozsáhlých občanských a politických svobod. O tři dny později pak došlo k povstání ve Vídni, po němž císař Ferdinand V. odvolal konzervativního kancléře Metternicha a slíbil přijetí ústavy. Představitelé českého národního hnutí, sdružení do tzv. Národního výboru, však vznášeli i státoprávní požadavky spočívající v opětovném sjednocení zemí Koruny české, zřízení jejich samosprávy a zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Český národ tak poprvé od 17. století vystoupil jako samostatná politická jednotka s vlastními představiteli a programem. To ale zároveň znamenalo první vážný rozkol s českými Němci, kteří české aspirace vnímali jako ohrožení vlastního postavení a snahy začlenit české země do plánovaného sjednoceného Německa.

Revoluční atmosféra a demonstrace radikálně naladěných studentů přerostly v Praze 12. 6. 1848 v tzv. červnové povstání, které však bylo již o šest dní později potlačeno. V červenci se ve Vídni sešel říšský sněm (22. 7. se přesunul do Kroměříže), který uzákonil zrušení roboty a poddanství. Mezitím ovšem nový císař František Josef I. (korunován 2. 12. 1848) odmítl požadavky sněmu na zřízení skutečné konstituční monarchie. Následně za podpory konzervativních sil nechal 7. 3. 1849 sněmovní jednání rozpustit a na příštích 10 let nastolil v Rakouském císařství opět absolutistický režim.

I přes porážku revoluce a ztrátu politických svobod nový režim zachoval zrušení roboty a v platnosti zůstala také většina hospodářských svobod. Mnozí představitelé českého národního hnutí, kteří se v revolučním dění angažovali (František Palacký, František Ladislav Rieger), zůstali vedoucími osobnostmi českého politického života i v dalších desetiletích.

BAHENSKÁ, Marie et al. Habsburkové: 1740-1918: vznikání občanské společnosti. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. 830 stran. ISBN 978-80-7422-483-6.