Přemyslovské rotundy

Rotundy tvoří nedílnou součást předrománské a románské architektury přemyslovských Čech. První stavby tohoto typu vznikaly na knížecích hradištích krátce poté, co kníže Bořivoj I. přijal mezi lety 869–884 křest. Náležel k nim nejspíše už kostel sv. Klimenta v Levém Hradci z let 882–884 (jakkoliv jeho konkrétní podoba je dosud nejistá) a především rotunda sv. Petra a Pavla v Budči, kterou nechal na přelomu 9. a 10. století postavit Bořivojův nástupce Spytihněv I. a která je vůbec prvním dodnes dochovaným kostelem v České republice. Podoba těchto rotund byla velice jednoduchá a vycházela ještě z velkomoravské architektury. Tvořila je válcová loď o vnitřním průměru zhruba 4,5–8 m a půlkruhová apsida obrácená k východu. Vnější výzdoba prakticky neexistovala. Již ambicióznějším projektem byla rotunda sv. Víta na Pražském hradě (předchůdkyně dnešní svatovítské katedrály), kterou nechal kolem roku 930 vystavět kníže Václav. Na tehdejší dobu monumentální stavba o vnitřním průměru kolem 13 m se brzy po jeho smrti stala centrem rychle se šířícího svatováclavského kultu a od roku 973 plnila také funkci biskupského kostela.

Ještě v 11. století si rotundy podržely významnou reprezentativní funkci, postupně se však začaly rozšiřovat i mimo okruh knížecích hradů a díky své nenáročné konstrukci se staly oblíbeným stavebním typem pro tzv. farní či filiální kostely. S tím, jak do Čech a na Moravu postupně pronikal románský sloh, doznal změn i jejich vzhled; přibyla skromná vnější výzdoba v podobě tzv. lizén a obloučkových vlysů a v některých případech i válcová či hranolovitá věž na západní straně. Poměrně oblíbeným motivem se staly i malebné lucerny se sdruženými okny, umístěné na vrcholku stavby. S bouřlivým rozvojem české architektury během 12. století začala prestiž rotund postupně upadat, na venkově se však stavěly ještě na počátku 13. století a definitivní konec jim učinil až nástup gotického slohu.

Do dnešních dnů se na území Čech a Moravy dochovalo více než 20 rotund. K nejvýznamnějším z nich patří:

• rotunda sv. Petra a Pavla v Budči
• rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci
• rotunda sv, Martina na Vyšehradě
• rotunda sv. Jiří na Řípu
• rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Architektura románská. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 183 s. ISBN 80-86161-34-X.
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Architektura. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 806 s. ISBN 978-80-7432-000-2.