Pražský krysařík

Pražský krysařík, jinak známý také jako „ratlík“, je české národní psí plemeno. Druhý zmíněný název byl nejvíce rozšířen do první světové války a pochází z německého slova Rattler, tedy krysař. Přestože k jeho evidenci jako národního plemene došlo až v roce 1980, jeho historie je mnohem delší, prokazatelně se vyskytoval již za vlády  krále Vladislava II. (asi 1110–1174). Mezi známé milovníky ratlíků patřil také císař Rudolf II. (1552–1612).

Přestože se na přelomu 16. a 17. století pražský krysařík těšil značné oblibě, po porážce na Bílé hoře se na něj pomalu zapomínalo. Nové zmínky se o něm objevily až koncem 19. století, na popularizaci plemene měl zásluhu mimo jiné časopis Svět zvířat, který o něm tiskl různé články a také zveřejňoval inzeráty ke koupi a prodeji krysaříka. Ve 30. letech 20. století se krysaříci objevovali stále častěji na výstavách, v roce 1934 byli dva zástupci plemene vystaveni na Mezinárodní výstavě psů v Karlových Varech, kde sklidili obdiv. V té době se také poprvé objevili ve filmu, konkrétně v roce 1934 ve snímku Polská krev režiséra Karla Lamače, nebo v roce 1936 ve filmu Velbloud uchem jehly režisérů Otakara Vávry a Hugo Haase. Po druhé světové válce se chov krysaříka zaměřil na správnou tělesnou stavbu, jeho nebojácnost a temperament. Jeho výška v kohoutku byla stanovena na maximálně 24 cm a také jeho charakter a podoba byly jasně určeny. Následně byl Mezinárodní kynologickou unií zařazen mezi národní plemena. Další vlna popularizace přišla se založením Klubu přátel pražských krysaříků v roce 1990, a to díky šíření informací o založení klubu tiskem.

Průměrný pražský krysařík je čilý, temperamentní pes a vyniká výborným čichem. Při běhu je velmi rychlý a obratný, zbarvení je černého s pálením, anebo žlutého. Ačkoli původně byl určen ke zneškodňování potkanů a krys, jak je patrné i z jeho jména, dnes je vyhledáván pro konzervativní vztah k domovu a přátelský vztah k dětem.

FINDEJS, Jan et al. Česká národní plemena psů: historie a vznik plemen, standard, vlastnosti a využití. Vyd. 1. Praha: Plot, 1998. 187 s. ISBN 80-238-2833-9