Pomník mistra Jana Husa

6. 7. 1915 (odhalení)

 

Pomník Jana Husa zobrazuje reformátora uprostřed dvou skupin znázorňujících husity a pobělohorské exulanty. Hus se obrací k Týnskému chrámu, jenž v 15. století představoval centrum kališníků. Postavy jeho následovníků upomínají současně na místo popravy 27 vůdců českého stavovského povstání v roce 1621. Sousoší bylo provedeno ve stylu secese a odlito z bronzu. Je umístěno na objemném eliptickém podstavci z žuly. Po obvodu podstavce se nachází nápis: „Milujte se, pravdy každému přejte“, jehož autorem je Jan Hus, a část textu husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Později, v roce 1926, byl doplněn nápis „Věřím, že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó, lide český“, jehož autorem je Jan Amos Komenský.

Rozhodnutí o vytvoření pomníku bylo zapříčiněno politickým rozkolem 25. 11. 1889, a to jako výsledek odporu mladočechů vůči nekorektní poznámce konzervativního poslance Českého zemského sněmu knížete Karla IV. Schwarzenberga ohledně osobnosti Jana Husa. Místo původně plánované pamětní desky bylo rozhodnuto o zorganizování spolku pro zbudování pomníku mistra Jana Husa v čele s Vojtou Náprstkem. První soutěž byla vyhlášena roku 1891. Podle počátečních požadavků měl být pomník umístěn na nedalekém Malém náměstí. První cenu získal sochař Vilím Amort, jehož návrh nakonec kvůli pokračujícímu sporu o umístění pomníku nebyl realizován. Roku 1900 byla vyhlášena druhá soutěž počítající s definitivním situováním monumentu na Staroměstském náměstí mezi palácem Kinských a dnes již strženým Mariánským sloupem. Soutěže se zúčastnili sochaři Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, Jan Kotěra a Ladislav Šaloun. První cenu získal Šalounův návrh a o tři roky později byl položen základní kámen. Finanční prostředky na realizaci pomníku byly zajištěny veřejnou sbírkou a 6. 7. 1915, v den pětistého výročí upálení Jana Husa v Kostnici, byl hotový pomník odhalen.

GALANDAUER, Jan. 6.7.1915 - pomník Mistra Jana Husa: český symbol ze žuly a bronzu. Vyd. 1. Praha: Havran, 2008. 162 s. Dny, které tvořily české dějiny; sv. 17. ISBN 978-80-86515-81-6.
ŠALOUN, Ladislav. Šaloun: dotek osudu: sochařská pozůstalost Ladislava Šalouna ve sbírkách GASK = the touch of fate: Ladislav Šaloun's sculptural legacy in the GASK collection. Překlad Douglas Arellanes. Kutná Hora: GASK - Galerie Středočeského kraje, 2018. 253 stran. ISBN 978-80-7056-179-9.
ŠALOUN, Ladislav. Tvorba sochaře Ladislava Šalouna: (1870-1946): historická expozice Národního muzea - Lobkovický palác. Praha: Národní muzeum, 2000. [33] s. ISBN 80-7036-113-1.