Otakar Španiel

^*13. 6. 1881 Jaroměř – ^†15. 2. 1955 Praha

 

Otakar Španiel pocházel z umělecké rodiny rytce Františka Španiela. Mladý Španiel navázal na rodinné řemeslo a začal navštěvovat Odbornou ryteckou školu v Jablonci nad Nisou. Po neúspěšném pokusu nastoupit na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) pokračoval ve studiích ve Vídni, kde absolvoval medailérskou školu na tamní Akademii (u Josefa Tautenhayna). Po návratu do vlasti se přihlásil podruhé na pražskou Akademii a nakonec nastoupil do sochařské dílny Josefa Václava Myslbeka. Poté se rozhodl odcestovat do Paříže, kde se školil u secesního sochaře a medailéra Alexandra Charpentiera. Pobyt ve Francii mu přinesl nové inspirace, zkušenosti a kontakty. Španiela pojilo vřelé přátelství s významným sochařem Emilem Antoinem Bourdellem. Od roku 1917 působil na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM), v roce 1919 se stal profesorem a poté i rektorem na pražské Akademii výtvarných umění. Zde působil až do své smrti s několikaletou přestávkou, kdy byl za nacistické okupace vězněn v koncentračním táboře.

Španielovo dílo bylo poznamenáno historismem, Myslbekovým realismem a secesí. V jeho pozdější tvorbě je také patrný vliv neoklasicismu. Častý námět v raných pracích představoval ženský akt a také sportovní tematika. Uznávaným sochařem se stal po skončení první světové války. K nejvíce oceňovaným dílům patří především Španielovy prvotřídní reliéfy, díky nimž dosáhl celosvětového uznání a ocenění na mezinárodních výstavách (v Bruselu, Gentu). Nejznámějším reliéfním dílem je výzdoba západních dveří chrámu sv. Víta (spolu s malířem Vratislavem Hugem Brunnerem). Sochař vytvořil četné portrétní plakety (čtvercová destička zdobená reliéfem), např. Jaroslava Vrchlického, a řadu portrétních bust významných osobností, např. Jana Evangelisty Purkyně, Mikoláše Alše, Maxe Švabinského, Josefa Mánesa, Bedřicha Smetany či Tomáše Garrigua Masaryka. Sochařovo jméno je spojováno především s autorstvím návrhů československých mincí. Nejvýznamnějším se stal návrh svatováclavského dukátu (spolu s Jaroslavem Bendou), nejhodnotnější realizací byla jednokorunová mince z roku 1921. Vytvářel také medaile (např. pro Univerzitu Karlovu) a vojenská vyznamenání.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
MAŠÍN, Jiří, ed. Otakar Španiel: 1881-1955: životní dílo: [katalog výstavy]: Praha-Mánes, září-říjen 1956. Praha: Ministerstvo školství a kultury, 1956. 31 s., 24 s. obr. příl.
ŠPANIEL, Otakar a KOTALÍK, Jiří. Otakar Španiel a jeho škola: Katalog výstavy, Praha, červen-srpen 1981 [a] Liptovský Mikuláš, srpen-září 1981. Praha: Národní galerie, 1981. 88, [2] s. Výstavy Nár. galerie v Praze; Sv. 48.
UHLÍŘ, Jiří. Osobnosti Jaroměře. Vyd. 1. Liberec: Bor, 2011. 227 s. Balbín. ISBN 978-80-86807-77-5.