Osma

Původně seskupení neslo název Osm podle počtu malířů zakládajících skupinu. Název Osma začali používat později. Skupinu tvořili Emil Filla, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Bedřich Feigl, Max Hrob, Willi Nowak, dramatik, režisér a malíř Emil Artur Pittermann-Longen. O rok později se do seskupení zařadili Vincenc Beneš a Linka Scheithauerová-Procházková. Umělecká skupina vystupovala proti akademickému konzervatismu a zastaralému způsobu výuky na výtvarných školách. Seskupení bylo ovlivněno moderními projevy západního umění a zejména výstavou expresionistického malíře Edvarda Muncha, uspořádanou v Praze v roce 1905.

Seskupení bylo inspirováno expresionismem a fauvismem a v rámci svého manifestu organizovalo dvě výstavy. První z nich byla uspořádána v roce 1907 v Praze v jednom z domu v Králodvorské ulici. Zúčastnilo se jí osm umělců, přičemž obrazy E. A. Pittermanna nebyly vystaveny veřejně, nýbrž za oponou a mohly být prohlédnuty jen na požádání. Pittermann byl v té době studentem pražské Akademie a své obrazy nemohl veřejně vystavovat. Během výstavy všechny své obrazy prodal Willi Nowak. Výstava se dočkala pouze jednoho pozitivního hodnocení, jehož autorem byl Max Brod. Druhá výstava se konala v létě roku 1908 tentokrát v Topičově salónu na Národní třídě. Výstavy se nezúčastnil M. Horb, který zemřel koncem roku 1907, a Otakar Kubín a E. Pittermann, kteří svou účast zamítli kvůli ostré kritice na předchozí výstavě. Druhá výstava způsobila další vlnu kritiky a byla přijata s nepřízní. Výsledkem existence skupiny a jejích snah bylo zjevné rozdělení umělecké tvorby na avantgardu a tradiční výtvarné umění. Seskupení se neudrželo pohromadě, jednak kvůli nástupu nového uměleckého směru, kubismu, jednak vstupem jeho zakládajících členu do Spolku výtvarných umělců Mánes.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
PADRTA, Jiří a MOTLOVÁ, Milada, ed. Osma a Skupina výtvarných umělců 1907 - 1917: teorie, kritika, polemika. 1. vyd. Praha: Odeon, 1992. 372 s. České dějiny; sv. 69. ISBN 80-207-0404-3.