Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy

Rozsahem největší pražská hřbitovní oblast. Tvoří jej celkem 12 pohřebních areálů na celkové rozloze 50 ha. Svojí skladbou, historickým významem, rozlohou a rozličností zde pohřbených osobností jsou důležitou památkou funerální kultury v ČR.


Hřbitov Olšany IX . 16. Autor: Alena Pokorná. Licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hřbitov_Olšany_IX._16.jpg
Podrobné informace

Olšanské hřbitovy jsou nejrozsáhlejším pražským městským pohřebištěm. Vznik jejich dvanácti částí je rozdílně datován, ale dva nejrozsáhlejší hřbitovy, značené jako VIII. hřbitov a IX. hřbitov, tvořící samotné jádro hřbitovního areálu Olšan, byly vysvěceny roku 1889. Do své dnešní podoby a rozměrů tak Olšanské hřbitovy dorůstají teprve v průběhu 20. století a na zdejší skladbě hrobů a výčtu pohřbených osobností lze jedinečným způsobem sledovat a reflektovat linii českých moderních dějin.   Rozloha Olšanských hřbitovů je základem pro unikátní skladbu zdejších hrobů. Na stejném hřbitově jsou tak pochováni jak příslušníci rakousko-uherského námořnictva, tak také legionáři, popravení v důsledku odboje proti Rakousku-Uhersku. Zatímco celá jedna sekce je vyhrazena příslušníkům sovětské Rudé armády, nedaleká skupina hrobů tzv. „ruského“ anebo pravoslavného hřbitova slouží jako místo posledního odpočinku osobností předrevoluční ruské inteligence, které po roce 1918 nalezly nový azyl právě v Československu. Pohřben je zde i první československý premiér Karel Kramář, který se celoživotně zasazoval o vzájemné česko-ruské politické a kulturní styky.

Mezi zvláště navštěvované patří hroby slavných českých herců. Zvláštností Olšanských hřbitovů jsou rovněž tzv. „hroby v dáli“, symbolické náhrobky padlých ve světových válkách, jejichž tělesné ostatky se nezdařilo dopravit zpět do vlasti a zde řádně pohřbít. V areálu hřbitova bylo roku 1921 zřízeno první pražské krematorium, ve kterém byl po své tragické smrti roku 1923 zpopelněn ministr financí Alois Rašín, jenž se stal obětí atentátu. Součástí areálu Olšanských hřbitovů je také Nový židovský hřbitov, kde je pohřben ikonický spisovatel Franz Kafka. Hrob českého Jana Palacha, který se roku 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci země, byl roku 2019 vyhlášen národní kulturní památkou. Olšanské hřbitovy tak tvoří skutečnou pietní mozaiku českých dějin.

Použité zdroje
HRUŠKA, Emmerich Alois. Stručný průvodce Olšanskými hřbitovy. V Praze: Vl. Zrubecký, 1940. 59 stran, 1 nečíslovaný list obrazových příloh.
SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I. & II. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7277-442-5.
SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy IV. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 434 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-7277-501-9.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.