Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Napoleonské války a české země

Napoleonské války a české země

Evropský konflikt, který v letech 1803–1815 významně zasáhl i české země. Kromě válečného strádání přinesl českým zemím také řadu politických a hospodářských změn a otevřel je novým myšlenkám, které výrazně ovlivnily rozvoj českého národního obrození.


Rakouský vojevůdce arcivévoda Karel se svým štábem obraz od – Feliciena de Myrbach-Rheinfelda (1853–1940). Sbírka: Dorotheum, licence Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Myrbach_Erzherzog_Karl_mit_seinem_Stab.jpg
Podrobné informace

České země se napoleonských válek zúčastnily jako součást habsburské monarchie, od roku 1804 reformované na Rakouské císařství. Znamenalo to pro ně odvod desetitisíců mužů do rakouské armády a vydržování četných cizích vojsk, která zde v různých etapách konfliktu přebývala. Čechy a Morava se také staly přímo dějištěm válečných operací. Celkem byly na jejich území svedeny čtyři bitvy, bitva u Štoků (1805), bitva u Slavkova (1805), bitva u Znojma (1809) a druhá bitva u Chlumce (1813), přičemž slavkovská bitva je považována za vůbec největší a nejslavnější Napoleonovo vítězství.

Na české země jako jednu z hospodářsky nejvyspělejší částí monarchie tvrdě dopadaly obrovské válečné výdaje. Došlo k výraznému znehodnocení měny a obyvatelstvo trpělo mimo jiné i zvýšenými daněmi. Některá výrobní odvětví nutná pro válku však naopak zažívala bouřlivý rozkvět, především textilnictví, strojírenství a hutnictví. Přerušení dodávek surovin ze zámoří, způsobené kontinentální blokádou, pak podnítilo výrobu nejrůznějších náhražek nedostatkového zboží. Známá je např. obilná káva a především řepný cukr, jehož výroba se v českých zemích udržela i po konci napoleonských válek a dodnes tvoří důležitou součástí českého zemědělství.

Napoleonské války podstatně přispěly k rozvoji novodobého českého národního hnutí. Jako důsledek německé nacionální ideologie zrozené z protinapoleonského boje, kterou představoval především filosof Johann Gottfried von Herder, pronikly do českých zemí ideje francouzského revolučního pojetí národa. V těch je již národ jasně vymezen jako dominantní společná identita, jejímiž hlavními složkami jsou společný jazyk, kultura a dějiny. Pod vlivem těchto idejí pak české národní hnutí postupně přecházelo z etapy charakterizované učeným zájmem o zemi a její kulturu do fáze národní agitace, kdy skupina tzv. buditelů začala usilovat o rozšíření sociální základny hnutí a vytyčila program budování svébytné české moderní kultury.

Použité zdroje
BAHENSKÁ, Marie et al. Habsburkové: 1740-1918: vznikání občanské společnosti. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. 830 stran. ISBN 978-80-7422-483-6.
ŠEDIVÝ, Ivan, ed. et al. Napoleonské války a české země. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 301 s., 40 s. obr. příl. ISBN 80-7106-467-X.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.