Evropský konflikt, který v letech 1803–1815 významně zasáhl i české země. Kromě válečného strádání přinesl českým zemím také řadu politických a hospodářských změn a otevřel je novým myšlenkám, které výrazně ovlivnily rozvoj českého národního obrození.
České země se napoleonských válek zúčastnily jako součást habsburské monarchie, od roku 1804 reformované na Rakouské císařství. Znamenalo to pro ně odvod desetitisíců mužů do rakouské armády a vydržování četných cizích vojsk, která zde v různých etapách konfliktu přebývala. Čechy a Morava se také staly přímo dějištěm válečných operací. Celkem byly na jejich území svedeny čtyři bitvy, bitva u Štoků (1805), bitva u Slavkova (1805), bitva u Znojma (1809) a druhá bitva u Chlumce (1813), přičemž slavkovská bitva je považována za vůbec největší a nejslavnější Napoleonovo vítězství.
Na české země jako jednu z hospodářsky nejvyspělejší částí monarchie tvrdě dopadaly obrovské válečné výdaje. Došlo k výraznému znehodnocení měny a obyvatelstvo trpělo mimo jiné i zvýšenými daněmi. Některá výrobní odvětví nutná pro válku však naopak zažívala bouřlivý rozkvět, především textilnictví, strojírenství a hutnictví. Přerušení dodávek surovin ze zámoří, způsobené kontinentální blokádou, pak podnítilo výrobu nejrůznějších náhražek nedostatkového zboží. Známá je např. obilná káva a především řepný cukr, jehož výroba se v českých zemích udržela i po konci napoleonských válek a dodnes tvoří důležitou součástí českého zemědělství.
Napoleonské války podstatně přispěly k rozvoji novodobého českého národního hnutí. Jako důsledek německé nacionální ideologie zrozené z protinapoleonského boje, kterou představoval především filosof Johann Gottfried von Herder, pronikly do českých zemí ideje francouzského revolučního pojetí národa. V těch je již národ jasně vymezen jako dominantní společná identita, jejímiž hlavními složkami jsou společný jazyk, kultura a dějiny. Pod vlivem těchto idejí pak české národní hnutí postupně přecházelo z etapy charakterizované učeným zájmem o zemi a její kulturu do fáze národní agitace, kdy skupina tzv. buditelů začala usilovat o rozšíření sociální základny hnutí a vytyčila program budování svébytné české moderní kultury.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.