Milan Kundera

^*1. 4. 1929 Brno

Milan Kundera maturoval roku 1948 na brněnském gymnáziu. Krátce studoval literární vědu a estetiku FF UK, potom přešel na FAMU, kde po absolvování začal přednášet světovou literaturu. V roce 1967 vystoupil na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů s referátem Nesamozřejmost existence českého národa, v němž  odsoudil panující nesvobodu v kulturní sféře. Po roce 1970 nesměl v Československu publikovat. V roce 1975 se přestěhoval do Francie, kde nejprve vyučoval na univerzitě v Rennes, pak na École des Hautes Études v Paříži. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění byl v roce 1979 zbaven československého občanství a po dvou letech získal francouzské občanství. Dne 28. 11. 2019 mu bylo české občanství vráceno.

Milan Kundera zpočátku psal především poezii. Debutoval roku 1945 překladem básně Vladimíra Majakovského ve studentském časopisu Gong a budovatelskými básněmi, oslavujícími Stalina, komunistickou stranu a komunistickou ideologii. Jeho knižními prvotinami jsou básnické sbírky Člověk zahrada širá (1953), Poslední máj (1955) a Monology (1957). Značný ohlas vyvolaly v 60. letech jeho divadelní hry Majitelé klíčů (1962) a Ptákovina (1966). Největší uznání však získal jako prozaik. Svým románem Žert (1967) se vyrovnává nejen s traumatem 50. let, současně také ironizuje kulturní a politický život v 60. letech. Následně vyšel soubor povídek Směšné lásky (1970), dále vycházely Kunderovy knihy pouze v zahraničí. Kniha smíchu a zapomnění (1978), psaná již ve Francii, získala Kunderovi světovou popularitu. Svá oblíbená témata kýč a idylu nejvíce rozvíjí v románu Nesnesitelná lehkost bytí (1984). Tento i jiné romány jsou prostoupeny filozofickými úvahami. Otázkou bytí a hlavními rysy evropské kultury se zabývá v poslední česky napsané knize Nesmrtelnost (francouzsky 1990, česky 1993). Další prozaická díla byla již napsána francouzsky – Pomalost (La Lenteur, 1995), Totožnost (L'Identité, 1998), Nevědomost (L'Ignorance, 2000), Slavnost bezvýznamnosti (La Fête de l'insignifiance, 2013). Důležitou část Kunderova díla představuje esejistika, k významným patří polemika z let 1968 a 1969, rozpoutaná článkem Český úděl (1968). Podle Kunderových scénářů či předloh byla natočena řada filmů: Nikdo se nebude smát (1965), Žert (1968), Nesnesitelná lehkost bytí, USA 1987) a jiné. Za své románové dílo získal řadu ocenění.

JANOUŠEK, Pavel a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Vyd. 2. Praha: Brána, 1999. 2 sv. ISBN 80-7176-939-8.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.