Milan Hodža

^*1. 2. 1878 Sučany, Rakousko-Uhersko (dnešní Slovensko) – ^†27. 6. 1944 Clearwater, Spojené státy americké

Milan Hodža dostal jako syn z evangelické rodiny výborné vzdělání na školách v Banské Bystrici, Šoproni (Maďarsko) a v Sibiu (Rumunsko) a vystudoval právo, slavistiku a dějiny v Budapešti a Vídni (kde obhájil doktorát). Jako student projevoval velký zájem o novinařinu a literaturu, kterou četl v originálech (uměl sedm jazyků).

V době Rakousko-Uherska pracoval Hodža jako redaktor v rakouské tiskové kanceláři ve Vídni, a brzy poté převzal redakci Slovenského deníku, který se v krátké době zařadil mezi nejúspěšnější periodika své doby. Jeho úspěchy zaznamenal i František Ferdinand d´Este, který zařadil Hodžu jako jediného Slováka mezi své důvěrníky, kteří měli pro situaci jeho nástupu na trůn připravit program reformy rakouské monarchie, zejména silnější centralizaci státu a jeho federalizaci na etnickém principu. Brzy poté se však vévoda stal obětí atentátu v Sarajevu, a tím padly plány nejen Milana Hodži, ale i jiných významných politiků, kteří chtěli přeměnu monarchie na modernější federalizovaný stát.

Hodža jako slovenský politik přispěl ke vzniku Československa a patřil ke klíčovým agrárním politikům Slovenské národní a rolnické strany a posléze Slovenské domoviny – strany malorolnického lidu. Obě strany se roku 1922 sloučily s českou agrární stranou, která byla nejmocnější politickou stranou v meziválečném Československu. Během celé existence první republiky byl poslancem Národního shromáždění, vedl několik ministerstev (ministerstvo pro sjednocení zákonů, zemědělství, školství a zahraničních věcí). Vrcholem jeho politického působení byl post premiéra československé vlády mezi lety 1935–1938, který zastával jako vůbec první Slovák. Po Mnichovu Hodža emigroval do Francie, kde založil Slovenskou národní radu, která sloužila jako orgán zahraničního odboje. Edvard Beneš se proti této instituci postavil kvůli Hodžovým požadavkům na větší autonomii v rámci společného státu. V roce 1941 emigroval Hodža do Spojených států amerických, kde podporoval projekt federace podunajských států pod patronací USA. Milan Hodža zemřel v USA v roce 1944, byl pohřben na českém hřbitově v Chicagu, odkud byly o 58 let později jeho ostatky převezeny na Slovensko.

KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2010. 339 s. ISBN 978-80-204-2307-8.

VÁŇA, Daniel. Milan Hodža a střední Evropa. Vydání první. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2015. 73 stran. ISBN 978-80-245-2120-6.