Melantrich

1898–1999

Nakladatelství původně působilo pod názvem Tiskárna (též Knihtiskárna) národně-sociálního dělnictva a vzniklo 9. července  1898 na podnět předsedy národně socialistické strany Václava Jaroslava Klofáče. V březnu 1910 zakoupilo družstvo dům na Václavském náměstí č. 739, kde vybudovalo nový palác, kterému dalo jméno Hvězda. Ve stejné době se název nakladatelství změnil na Melantrich, knihtiskárna a umělecký litografický ústav národně-sociální. Roku 1917 byl kvůli finančním problémům dům prodán, ale za 5 let získán zpět. Od roku 1919 firma obdržela knihkupeckou koncesi a zřídila ve Hvězdě prodejnu knih.

S rozšířením působení je spojena i další změna názvu na Melantrich, akciová společnost pro grafický průmysl a nakladatelství v Praze. Podnik se stále rozrůstal – na Václavském náměstí zůstalo vydávání deníků a ilustrovaných časopisů, filiálky tiskárny se objevily v moravské Ostravě nebo v Brně a později i ve slovenské Žilině. Organizace mimo jiné investovala do filmu, podílela se na snímku Vladislava Vančury Marijka nevěrnice (1934) a zahájila provoz výtvarné grafické práce v Ateliéru Melantrich. Rozšířila se též o hudební oddělení a na konci 30. let zakoupila továrnu na gramofonové desky Esta. Koncem roku 1937 byla v budově na Václavském náměstí otevřena mansarda pro pořádání kulturních akcí a přízemní výstavní síň Ars, která fungovala do roku 1959. Roku 1938 Melantrich patřil k největším a nejmodernějším polygrafickým podnikům v Evropě. Od únoru 1950 podnik fungoval jako účelové zařízení Československé strany socialistické. V 50. letech k názvu přibylo spojení Svobodné slovo a v roce 1968 se vrátilo původní pojmenování Melantrich. Deset let po sametové revoluci nakladatelství svou činnost ukončilo.

Zpočátku se činnost podniku soustřeďovala na periodický tisk a vydávání brožur. Roku 1920 v něm začal vycházet první bulvární československý časopis Pražský ilustrovaný zpravodaj. Dalšími známými a populárními časopisy se staly Hvězda československých paní a dívek nebo Mladý hlasatel Jaroslava Foglara.

První knižní edice vznikaly při časopisech. Překladům byla věnována edice Románová knihovna Melantricha (1924–1928). Četba pro ženy vycházela v Ilustrované knihovně Hvězdy (1927–1929). Pod vedením F. X. Šaldy se zrodila Melantrichova knižnice (1928–1934), ve které vyšlo 81 svazků překladové a v menší míře i původní české literatury. Na současnou světovou a českou prózu byla zaměřena edice Úroda (1928–1938, 101 svazků), kterou od 7. svazku vedl Bedřich Fučík. Poezie vycházela v edici Poezie (1933–1949, 63 svazků), nejprve pod vedením Bedřicha Fučíka a posléze Antonína Matěje Píši. Další významné edice obsahovaly překlady z ruštiny, polštiny, slovenštiny a jiných jazyků. Kromě toho Melantrich vydával i velké množství odborné literatury a svazků reprodukcí výtvarného umění.

OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.
HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3.